Ke dnešnímu dni není co psát. Za všechno mluví výsledky a hlavně MEDAILE. Po dnešním dni máme 4 zlaté – 2 stříbrné a 1 bronzovou medaili.
1. místo ve výstupu na věž – Lukáš Gerža čas 7,14s
1. místo v běhu na 100m překážek – Kamila Krejčí – mladší dorostenky
2. místo v běhu na 100m překážek – Nikola Polová – střední dorostenky
1. místo v běhu na 100m překážek – Šárka Jiroušová – juniorky, Světový rekord 16,00s v závodě
1. místo v běhu na 100m překážek – Lukáš Kroupa – starší dorostenci
3. místo v běhu na 100m překážek – Daniel Klvaňa – starší dorostenci
2. místo v běhu na 100m překážek – Martin Lidmila – junioři
k tomu je potřeba připočíst 4. místo Lucky Pohankové v běhu na 100m překážek ve finále starších dorostenek
Družstva jsou na tom průběžně a neoficiálně takto: - Juniorky (třetí na věžích, druhé na stovkách) celkově prozatím na 2. místě
– Dorostenky – dělí se celkově o 3. místo s Polskem
– Dorostenci – celkově 3. místo jeden bod za druhým Běloruskem
Výsledky jsou neoficiální a na jejich získání a zpracování se podílí jak fanoušci na stadionu v Bělorusku tak lidi v čr. Chtěli bychom tímto poděkovat Tomášovi Lefnerovi, Jakubovi Kotalovi, Pavlovi Truncovi, Evě Peterkové, Tomášovi Pořízkovi a Markovi Peterkovi za pomoc! a hlavně Karlíkovi, který tráví celé dny od rána do večera na stadionu, točí, fotí a večer místo spánku vše zpracovává a píše články…
Kamila a její trenér Jakub Arvai při vyhlášení na MS v Ostravě
Hned na začátku by mne zajímalo, jak ses dostala k požárnímu sportu?
K požárnímu sportu jsem se dostala přes svoji rodinu, jelikož se mu všichni aktivně věnují. Největší zásluhu má na tom moje máma, která je trenérka žáků od nás z Morkovic.
Když jsi začala závodit, měla jsi tušení, že by ses jednou podívala na mistrovství světa?
Finálový běh Kamily v Ostravě
O MS jsem vždy snila, ale nikdy jsem absolutně nevěřila tomu, že mně do reprezentace dorostenek ČR vezmou. A taky, že poznám tak výborné trenéry, kteří se mnou udělají velký kus práce a tolik mi pomůžou. Je to hlavně jejich zásluha a díky nim bych teď nebyla tam, kde jsem.
Měla jsi jako dítě nějaké cíle v požárním sportu?
Od doby, kdy jsem se začala aktivně věnovat požárnímu sportu, jsem měla sen se dostat na mistrovství světa a získat nějakou medaili, nejlépe sama za sebe. Můj sen se stal skutečností a to hned tři roky po sobě.
Vzpomínáš si na svůj první závod?
Můj první pořádný závod byl nejspíš na 60kách v Olomouci, kde jsem si zaběhla v mladších žačkách čas nějakých 18 s. Absolutně jsme s mámou nevěřily, že se takový čas dá zaběhnout, ale když se podíváte, dnes je to na úplně jiné úrovni. Jinak jsem samozřejmě objížděla nějaké závody s našimi žáky a vždy jsem pomáhala u koše.
Teď se trošku podíváme do současnosti. Jak tě u požárního sportu podporuje tvoje rodina?
Mám úžasnou rodinu, o tom není pochyb. Máma se mnou jezdí na každé závody, co to jde a vždy mi staví rozdělovač, což je i můj takový talisman. Táta má vždy nějaké průpovídky, že se mu moc nechce, ale stejně vždy nasedne do auta a jede se vždy rád podívat. Sestra mne podporuje hlavně psychicky, když se mi závod podaří, řekne, že to bylo skvělé a je pyšná na svoji mladší sestru. Zatímco, když se závod nepovede, obejme mně a řekne mi, že příště to bude určitě lepší a natrhnu jim zadky.
Jsi teď v prvním ročníku na gymnáziu. Jak zvládáš požární sport se školou?
Jsem na sportovním gymnáziu a mám zaměření na atletiku, tudíž mám tréninky každý den dvoufázově. Když si uvědomím, že nic jiného kromě učení, spaní, trénování a mého oblíbeného jezení nedělám, tak jsem na tom psychicky docela špatně. Občas mám i záchvaty vzteku a breku.
Máš i nějaké uvolnění skrz tréninky?
Před finálovým startem
Zatím žádné pořádné uvolňování nemám. Hned od druhého pololetí budu mít individuální studijní plán. Budu více omlouvaná ze školy a také budu moct i na tréninky třeba místo školy.
Poslední na co se budu chtít zeptat je Ostrava. Jak vzpomínáš na mistrovství světa s postupem času?
Na mistrovství světa v Ostravě vzpomínám velice ráda, protože to bylo snad nejlépe organizované mistrovství ze všech tří, na kterých jsem byla. Navíc největší díky patří našim fanouškům, kteří jsou vždy super. Bez nich by to prostě nešlo. Zároveň bych chtěla strašně vrátit čas, kdy jsem běžela finálovou stovku. Doteď mne moc mrzí, co se mi stalo, protože takovou hloupou chybu jsem snad nikdy neudělala.
Zkus čtenářům popsat, jaké pocity jsi prožívala v ten večer, kdy jsi zaběhla třetí místo na věžích a následné ovace a vyhlášení.
Je úžasný pocit, když říkají vaše jméno při finálovém běhu a čeští fanoušci začnou pokřikovat a fandit. Vždy mám z toho husí kůži po celém těle. Po pravdě, do finále jsem šla s tím, že jsem se necítila moc dobře. Začala mne bolet trochu hlava a tuhly mi nohy. Nějak jsem to ale zvládla a bylo z toho 3.místo. Velkou zásluhu na tom má určitě trenér Kuba Arvai, který po mně kolikrát musel řvát a hlavně za to, jak moc mne motivoval a drtil. Samozřejmě, když jsme odjížděli na ubytování, v autobuse jsme celou dobu zpívali. Prostě jsme se z toho všichni radovali. Jediné, co si pamatuji z večera je, že jsem celou dobu nosila na krku medaili a pořád jsem něco jedla.
Ahoj všichni, kdo netrpělivě očekáváte zprávy z Podolsku. Jsem tu opět od toho, abych vás informoval o situaci téměř 2000 km od domova. Čtvrtek hraje všemi odlesky kovů. Od zlata až po bronz.
Hned na začátku se musím vrátit ke včerejšímu odpoledni a slavnostnímu zahájení. Vše probíhalo podle tradičního scénáře. O zábavu se většinou starali absoloventi Moskevské cirkusové školy, takže bylo opravdu na co koukat. Zlatým hřebem byly finále jednotlivých kategorií na věžích. A my se těšili hlavně na střední dorost, kde jsme měli svoje želízko v podobě Honzy Gáška. A ten dával soupeřům co proto a když už se mu skoro zlatě zalesklo před očima, asi ho to oslnilo a prošlápl mimo žebřík. Naštěstí z toho vybalancoval, jen zlatá záře se přetavila na stříbrnou. Ale co. Je to doma a to se počítá.
Ve čtvrtek jsou na programu stovky. Zahajují mlaďoši. Rýdlíkovi spadla spojka a bylo to v háji. 23,38 ☹. Pokračuje Adam a zapisuje 18,79. Třetí do party, Michal, bohužel nedává rozdělovač a je z toho 19,92. Druhý pokus Tomáš vylepšuje na bohužel podprůměrných 21,57. Adam stlačuje čas o devět setinek a je z toho sám tak naštvaný, že naštvanějšího člověka na stadionu snad není. Zbývá Lejska a my tajně doufáme, půjde do finále. Bohužel ani podruhé nedává rozdělovač a 20,06 ani nebude zapisovat. No to nám to začíná. Po mladší skupině jsme na šestém místě – předposlední.
Na řadě je Mařena a dává 17,21 – no konečně nějaký lepší čas. Brodyš přidává 17,98 a hned je to veselejší. Gašoun to tam může zkusit prdnout. Neposlušné střední spoje jsou ale proti. Znovu Mařena a famózních 16,66 jej posouvá do čtyřčlenného finále. Přidá se Brodyš? Áj, nepřidá, ale i tak 17,01 je hodně dobré.. A teď Gašoun. Soupeři hypnotizují dráhu a vidí jak Honza nedává rozdělovač ☹. Jeden z jejich nejobávanějších soupeřů je ven ze hry. V součtu ale střeďáci vítězí a posouvají naši vlaječku na průběžné třetí místo.
A teď starší. Tady máme dokonce dvojici divochů, kteří mají na finále. Hned do prvního rozběhu jde Vlčák a 16,82 je solidní základ pro tým. Matěj přidává nízkou sedmnáctku, rovnající se 17,14 a hned se nám klidněji dýchá. Obzvlášť když máme v úlu ještě schovaného Čmeldu. Ten dráhou proletí za 16,40 a jsme v čele. Do druhých pokusů vletí Vlčák famózně, a přestože prohrává souboj s Barsukovem, je z toho 15,97 a vstupenka do finále. Matěj je střelec „padesát na padesát“ a podle toho druhý pokus vypadá. Je z toho „enko“. Zbývá Čmelda a protože nedává rozdělovač, zůstane mu čas z prvního pokusu a černý Petr v podobě prvního nepostupujícího. O dvě zpropadené setiny.
Finále jsou vlastně samostatné závody a nás nejdřív zajímá střední kategorie. Mařena se rve o medaili, do cíle se natahuje co to jde a nakonec je z toho bronz. Další medailová radost pro naši výpravu. Vlk by si mohl zavzpomínat na seriál Jen počkej, Barsukove! a ve finále mu nekompromisně naložil. 15,91 je jeho nový osobák a titul mistra světa!!!
Po obědě nás čekají štafety a kluci mají bojovnou náladu. První pokus běží s Rusy a hned na prvním úseku Gášek získává mírný náskok. Brodyš náskok navyšuje a Čmelák ještě víc. Matějovi ovšem padá hasičák z ruky a než ho posbírá, mají Rusové uhašeno. 61,04 není nic moc. Ovšem nedaří se téměř žádnému družstvu a po prvních pokusech jsme druzí. Jdeme na druhé kolo a je to úplně jako přes kopírák. K našemu překvapení se na druhém místě držíme i s touhle nepovedenou štafetou až do konce. Je z toho stříbro a jsme z něj nějací rozpačití. Místo radosti víme, že jsme na Rusy měli .. znamená to, že před zítřejšími útoky jsme na druhém místě o čtyři body za Ruskem a dva body před Ukrajinou.
Už se to jednou stalo, bylo to neuvěřitelné a věříme, že se to může stát znova. Nominujte nás do opět soutěže Křišťálová lupa 2013 v kategorii zájmový web a ukažme společně všem kdo jsou hasiči zač a kolik nás je. Věříme, že díky Vám opět uspějeme Děkujeme
Please try entering https://graph.facebook.com/568245809883489/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.
Přinášíme Vám první článek a fotky z příjezdu dorostu na Mistrovství světa v ruském Podolsku
MS dorostu – Podolsk 2013 den první.
Ahoj všichni, kdo netrpělivě očekáváte zprávy z Podolsku. Jsem tu opět od toho, abych vás informoval o situaci téměř 2000 km od domova. Takže pěkně popořádku.
V neděli jsme se postupně naloďovali do rychlíku Kysučan, který si už ze Slovenska vezl téměř 40 minut zpoždění. V Praze nás chytla pěkná bouřka, ale zdárně jsme dorazili na nocleh do Suchdola, kde nás ráno o půl páté zodpovědně naložil Pepa Orgoník a ještě rozespalé nás distribuoval na letiště Václava Havla v Ruzyni. Let Érbasem navzdory hlášce kapitána o ne zrovna ideálním počasí v Rusku proběhnul klidně a za dvě a půl hodiny jsme si to přirolovali na letiště Šerementěvo, kousek od Moskvy. Kousek znamená v ruském podání skoro dvě hodinky autobusem.
Ale už jsme v něm a k našemu překvapení zastavujeme kdesi uprostřed lesa před bránou s nápisem EMERCOM – MČS ROSSIJI a to znamená, že jsme na místě. Než se vzpamatujeme ze šoku, jdeme na oběd, kde nás uctí knedlíčkovou polévkou a těstovinkami s masem na švestkách. Ubytujeme se v komplexu zdejších budov, které normálně slouží k rekreaci Moskevským hasičům. Našimi sousedy jsou tradičně Bělorusové a Kazaši. Kluci loví Wájfáj a zjišťují, že jediný signál je v parku u vstupní brány na lavičce. Okamžitě je zaplněná příslušníky všech národností a začíná první procvičování hasičské rusko-anglicko-ručně-nožní konverzace. S uspokojením zjišťujeme, že to mezi cizinci zašumí, když si šeptají – „Hele to je Gášek a tamten je Lidmila“. No říkáme si, že snad si za ten týden zapamatují i další jména. Odpoledne naše bydliště křtíme na žabí údolí. Jsou jich tu stovky. Od velikosti kobylky až po opravdové žabí královny.
Večer je prezence a losování startovních čísel. Máme trojku a to znamená, že v rozbězích poběžíme s Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem. Kluci říkají, že co rozběh, to malé finále. Tak jen aby tomu tak bylo. V úterý nás čekají tréninky a to se máme na co těšit. Na stadionu je prý podle informací staré Kelišky (kdo to asi je) připravena osmivěž, ale co víc…skleněné bariery na stovce !!! Každá prý váží půl tuny a pro diváky je nesmírně atraktivní, protože za ni se jim závodník prostě neschová !!!
Tak se těšte na zítřejší fotky a videa.
A držte palce těm našim … Mladší kategorie – Tomáš Riedl, Adam Bartoň, Michal Lejska, Jirka Červenka – Střední kategorie – Marek Peterek, Honza Gášek, Michal Brodacký, Pepa Adam a Starší kategorie – Tomáš Vlček, Martin Lidmila, Matěj Krayzel, Jarek Burda
Tak ahoj zítra – Stará Keliška Karlík
Facebook API came back with a faulty result. You may be accessing an album you do not have permissions to access.
Jak už je zvykem, tak u většiny mistrovství se poslední den zakončí požárním útokem. V Ostravě tomu nebude jinak. Nejdříve nastoupí ženy potom muži, po obědové přestávce se nám ukážou dorostenky a dorostenci. Sledujte od 8:30 na FireTV.
a hlavně Karlíkovi, který tráví celé dny od rána do večera na stadionu, točí, fotí a večer místo spánku vše zpracovává a píše články…
