Tweets by FireTVCZ

Přímý přenos

Startovní listina a průběžné výsledky

Moravská liga TFA byla založena v roce 2017 pěti zakládajícími sbory. SDH Olešnice, SDH Velatice, SDH Doubravice nad Svitavou, SDH Sebranice a SDH Trpín. Od roku 2019 přibyly do kalendáře ligy závody pořádané dalšími dvěma sbory, SDH Bedřichovice a SDH Podolí. Od sezóny 2020 se Moravská liga rozrostla o další závod pořádaný SDH Velká nad Veličkou, který nahradil závod v Bedřichovicích.

Hlavní myšlenkou Ligy je pravidelné setkávání a zápolení při rozličných závodech v disciplínách TFA. Každý závod má svou originální trať sestavenou z „tradičních“ disciplín TFA. V lize si zakládáme na co nejlepší organizaci a časové plynulosti jednotlivých závodů a samozřejmostí je ocenění každého závodníka věcnými cenami, diplomem a občerstvením.

Na základě opatření COVID-19 musela i Moravská liga TFA přistoupit k přeorganizování většiny závodů. Předpokládaný kalendář závodů je následující.

Neméně důležitou součástí ligy je osvěta a propagace dárcovství kostní dřeně a každoroční sbírka hraček pro děti z onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno, o které se více dočtete v sekci ML TFA pomáhá.

V roce 2019 také Moravská liga TFA navázala spolupráci s dětským centrem Chovánek z Brna-Bystrce a do něj putovala i část hraček ze sbírky.

V našem vzpomínání pokračujeme do roku 2014, kdy se na světové úrovni objevily i družstva žen a dorostenek.
Mistrovství světa mužů a žen v kazašském Almaty opět budeme muset přejít jen konstatováním, že proběhlo a na medailové úspěchy naší zlatou štafetu a bronz Pavla Krpce jen tiše zavzpomínat, protože stejně jako to bylo rok před tím s Jižní Koreou, do oficiální výpravy jsme se nevešli.

O to větší porce obrazového materiálu vzniklo během mistrovství světa dorostu a juniorů do 23 let, které probíhalo ve Svitavách a FireTV byla jedním z hlavních mediálních partnerů. Na akci vzpomíná jeden z hlavních tahounů přenosu, Karel Švéda

Mistrovství ve Svitavách bylo pro celý náš štáb bezesporu nejprestižnější akcí. Poprvé se konaly současně dvě světová mistrovství (dorost a junioři), navíc poprvé za účasti děvčat. To znamená, že všechny disciplíny se běžely ne jednou, ale rovnou čtyřikrát. Většinou se začínalo brzy dopoledne a končilo k večeru.

Celé přípravy na mistrovství začínaly ale už brzy na jaře. Natáčely se pozvánky, upoutávky, vyráběly se merchandisingové věci pro fanoušky, řešilo se technické vybavení a zajištění přenosu štábem. Ten čítal asi dvanáct lidí, včetně ruského komentátora Saši, kterého jsem oslovil a nabídnul možnost výroby samostatného přenosu pro rusky mluvící fanoušky. A jak se ukázalo, byl to dobrý nápad. Saša do naší party skvěle zapadnul, a protože je to chlapec chytrý a šikovný, tak i leccos okoukal a sám začal v Rusku podobné přenosy vyrábět. Díky takto navázanému přátelství jsme začali na velkých akcích spolupracovat a dokážeme tak našim fanouškům zprostředkovat přenosy i z destinací, kam nemáme šanci se dostat jako členové oficiální výpravy.

Samotné mistrovství bylo organizačně skvělé a díky medailovým úspěchům našich závodníků i radostné. Pro mě osobně byl nejsilnější zážitek, když se jak modrá lavina řítily do cíle stovky Anežka Masná, Adriana Janíčková a Kamila Bartošková a získaly tak všechny tři medaile. Na tomto mistrovství o sobě dal poprvé vědět pozdější fenomén Dan Klvaňa, který nejdříve na chvilku vylepšil rekord stovky ve středním dorostu, ale nakonec skončil třetí.
A další nezapomenutelná věc…skvělá atmosféra, díky skvělým fanouškům.