Co tě přimělo k něčemu takovému jako je hasičská televize. 

Nějak se to vyplynulo postupem času samo. Začali jsme tím, že když se objevila možnost internetu (mladí se zeptají, kdy to bylo, protože svět bez tohoto nástroje nepamatují). Tak jsme s kamarádem vyrobili jednoduché stránky sboru. Na ně jsme dali pár fotek a bylo. Postupně jak jsem si koupil první digitální foťák, 1Mpix asi za 15 tisíc. A tak jsme tam začali dávat těch fotek víc. Po pár letech jsem se od foťáku propracoval k první digitální kameře na kazety, tak jsme pak na konci sezóny koukali na všechno co jsme natočili. Později si kamarád všechno tohle vzal domů a asi po měsíci to měl sestavené asi do 90minutového sestřihu s hudbou – to bylo fakt suprový. Dnes se tomu smějeme, ale fakt to tak bylo…

Snad každý fanoušek požárního sportu tě zná jako výborného moderátora. Absolvoval jsi nějaký kurz rétoriky?

Žádný kurz jsem neměl, jen hodně čtu a sleduju televizní přenosy. Postupně jsem se přistihnul, že místo toho abych sledoval zápas a dění na hřišti, tak sleduju z jakého místa co zabírá která kamera a o čem v kterou chvíli moderátoři mluví…to jsou moje kurzy. Snažím se být nejednostranně zaměřený, takže sleduju hokej, fotbal, florbal, tenis, motorismus, cyklistiku. V zimě biatlon nebo akrobatické lyžování. Třeba takový pan Robert Bakalář…to byla vysoká škola rétoriky – vydržet komentovat 6-7 hodin přímého přenosu Tour de France, kde závodníci 6 hodin šlapou do pedálů a pořád mít o čem mluvit…to je fascinující. Myslím, že moderátor, nebo komentátor udělá polovinu toho, jestli se lidi na akci vydrží, nebo nevydrží dívat.

Myslím si, že hodně čtenářů by zajímalo, kde jsi vzal tolik zajímavosti o požárním sportu.

Požárnímu sportu se věnuju už od “minulého století” :D. a sem tam si něco pamatuju, takže pak je ve vzpomínkách z čeho lovit. Samozřejmě taky mám nějaký archív výsledků, tak hlavně před mistrovstvím si ty nejlepší připomenu.

Vlastně ty jsi taky závodil. Zkus nám o tom něco říct.

No závodil… :). Dodnes jsem členem SDH Kolšov a za mé éry jsme byli na špici okresu Šumperk a jako jedni z mála jsme tehdy jezdili i na závody mimo okres. To ještě neexistoval nějaký Český pohár, nebo Extraliga. Ale měřeno dnešním pohledem jsme třeba byli třetí na Leninovi, nebo třetí na tehdy prestižních závodech v Karolince, kam také jezdilo kolem 200 družstev. Byl jsem na rozdělovači a postupně jsem se posunul na béčka, ale několikrát jsem byl i na savicích nebo na koši. Můj poslední závod jsem běžel levý proud s průlezem plotku a sestřikem ze třímetrového žebříku

Dosáhli jste někdy nějakého vysokého umístění?

S Kolšovským družstvem jsme byli u zrodu Velké ceny okresu Šumperk, kterou jsme několikrát (asi 5x) vyhráli. Taky jsme byli druzí na krajském kole PS a postup na republiku nebyl vůbec daleko. Tehdy se ještě nesestavovaly okresní a krajské výběry, ale každý sbor jel s tím, co měl doma. My jsme tehdy vůbec nepočítali s nějakou účastí na kraji, takže i kluci měli na tento termín různě naplánované dovolené, tak jsme na tom kraji ani nebyli v nejsilnějším složení.

Jestli se nepletu, tak v roce 2011 družstvo dorostenek z Kolšova vyhrálo titul na republice. Měl jsi na tom nějaký podíl?

Tohle družstvo jsem postupně začal budovat asi 4 roky před tím titulem. Postupně jsme byli 11., 10., 4. Pak jsem se odstěhoval za prací do Prahy a družstvo převzali Michal Chládek s Petrou Hejlovou a pod jejich vedením se titul zrodil.

Taky máš blízko k reprezentaci dorostu. Jak probíhá příprava Mistrů světa z tvého pohledu?

Fascinuje mě, jaké pokroky dokáží kluci během jednoho jediného roku udělat. Myslím, že od prvopočátku je tam perfektní parta lidí, která jde jasným směrem. Úplně od začátku je u toho Jenda Vráblík, který by sám mohl určitě ještě závodit na vrcholné úrovni, ale jeho baví spíš vše co umí, předávat klukům. A kluci i když si občas zaremcají, tak ho berou. Před dvěma roky do party myslím perfektně zapadnul Radim Juřena, který jako bývalý atlet taky má klukům co předat. No a teď tým rozšířil i Kája Ryl, který je pro většinu kluků vzorem na věži.

Ale vrátíme se zpátky k televizi. Mohou letos diváci těšit nějaké novinky?

Každou sezónu se snažíme nějaké novinky rozjet. Problém je s tím, že narážíme hlavně na finanční bariéru, protože spousta věcí se dá udělat nadšením a na koleně, ale pro další věci je potřeba to i nějak finančně posunout víc. Už třeba jen proto, že dřív se všechny věci plus štáb vešel do osobáku. Dnes, když máme tři kameramany, střihače, komentátora, grafika, “ajťáka” plus spoustu kufrů a kabelů, tak už nám pomalu ani dodávka nestačí. Ale diváci se těšit určitě můžou

Bude nějak soutěž pro diváky?

Podařilo se nám zajistit spoustu drobných cen na různé divácké soutěže, takže na ty se určitě dostane hned od prvních přenosů. Chystáme soutěže jak pro diváky u obrazovek, tak pro ty přímo na místě. Takže sledujte náš Facebook a sledujte vysílání a buďte aktivní.

A na závěr, bude letos nějaký nový merch?

Také v této oblasti nějaké novinky chystáme. Jsme rádi, že se fanouškům naše věcičky líbí a že si je kupují. Mimo jiné nám to třeba pomůže zaplatit benzín při našich cestách za nimi a nebo našetřit na nějakou kvalitnější kameru, nebo něco jiného. Tímto všem moc děkuju a vzkazuju, ať se těší na letošní sezónu a ať nás sledují

Děkuji za rozhovor.

Adam Mráček