Na mezinárodních závodech ji nikdy nepřehlédnete. Věčně rozesmátá, věčně crazy. To je bulharská závodnice Krasimira Krasteva. Je jí dvaadvacet a kromě hasičiny ráda fotí, tancuje a koupe se v moři.

Jak jsi se vlastně dostala k požárnímu sportu?

Od svých dvanácti let jsem dělala atletiku na stadionu ve Varně. Asi před třemi lety jsem tam viděla trénovat hasiče a protože jsem holka neposedná, která musí všechno zkusit, tak jsem to vyzkoušela. Ještě předloni ve Svitavách jsme byly v Bulharsku jen 4 děvčata, která zkusila běhat s hadicemi.

Tři roky jsou krátká doba, čeho jsi zatím dosáhla?

Můj osobní rekord na věži je 8,31 a na stovce 19,21. Na mistrovství světa jsme jezdily sbírat zkušenosti, vždyť donedávna u nás žádné závody pro děvčata vůbec nebyly! Pak jsme byly dvakrát v Ostravě na akademickém mistrovství. Mým největším úspěchem je 3.místo na věži letos ve Varně na Odessos cupu. Bohužel jsem si při finálovém doskoku poranila koleno.

A co děláš nyní?

Teprve začínám s přípravou, protože v říjnu mi poraněné koleno museli operovat, takže mám trochu skluz v přípravě.

Jak se tedy připravuješ?

Zatím je to lehčí zátěž, většinou si jdu dvakrát denně zaběhat a hlavně trénuju zapojování rozdělovačů. Na překážky se zatím tak brzy po operaci neodvažuju.

Takže jaký máš cíl pro nadcházející sezónu?

Chtěla bych se na věži ještě víc přiblížit k hranici 8 vteřin a případně ji i pokořit. Hlavně chci být zdravá. Pak člověk může trénovat a být úspěšný.

Co se ti vlastně na požárním sportu líbí?

Učarovalo mě to, že se zde můžu poměřit i se závodnicemi, které bych v atletice neporazila. Požární sport se neběhá jen rychlýma nohama, ale taky hlavou.

Vzkázala bys něco fanouškům požárního sportu v Česku?

Jsou prostě skvělí. Dokáží udělat na mistrovstvích skvělou atmosféru a bez nich by ty závody nebyly takové úžasné.

Děkuju za rozhovor a přeju hlavně pevné zdraví a doufám, že se v roce 2017 potkáme na závodních dráhách.

Karel Švéda