Specializovaný veletrh určený především odborníkům z oblasti požární ochrany, činností integrovaného záchranného systému, ochrany zdraví, života a majetku zahájili ministr obrany ČR Martin Stropnický a prezident ČR Miloš Zeman.
Veletrh je oborovou jedničkou v ČR s dlouholetou tradicí – první ročník se konal již v roce 1972. Je jedinečnou příležitostí získat přehled o fungování integrovaného záchranného systému a jeho jednotlivých složkách. Souběžně se na brněnském výstavišti konají Mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky IDET a Mezinárodní veletrh bezpečnostní techniky a služeb ISET.
Pro děti bude výstaviště nejzajímavější v sobotu 3. června, kdy zde proběhne akce „Záchranáři dětem“ v pavilonu Z. V ČR největší nafukovací skluzavka a skákací hrad v podobě hasičského vozidla bude zdarma po celý den. Od 9,00 do 17,00 hodin si s hasiči, policisty i záchranáři mohou malí i velcí návštěvníci vyzkoušet, co jejich práce obnáší.
Sportovní výkony při zdolávání disciplín soutěže TFA „O pohár prezídia Moravské hasičské jednoty“ můžete od 9,00 hodin sledovat v prostoru mezi pavilony G1 a G2. Pro děti připravilo Krajské sdružení hasičů ČMS soutěž TFA mladých hasičů, která bude zahájena slavnostním nástupem sportovců v 10,45 hodin. V 13,00 hodin budou vyhlášeny výsledky soutěže „Požární ochrana očima dětí“ a od 14,00 do 15,00 hodin budou moci návštěvníci shlédnout modelovou tankovou „Bitvu v Ardenách“. Po celý den budou také vystavena historická hasičská i policejní vozidla.
Druhý den v Mulhouse nám jen potvrzuje to, co jsme si mysleli na začátku. Snídaně budou jedna jak druhá, tedy jen jedna houstička velikosti koule na místní pétanque, k tomu máslíčko a marmeládka. Kdo by měl chuť na dvě, dostane klepnutí přes prsty od místní mademoseile. Protože má dnes „Ranta Kundrowski“ narozeniny, sehrajeme scénku o zapomenuté stravence před ostřížím zrakem přísné hlídačky, čímž ji zaujmeme natolik, že se nám daří ukrást jednu kouli pro oslavence navíc. Prý lepší dárek k narozeninám nikdy dosud nedostal J .
Na hlavním stadionu dnes v plné palbě tréninky „ctifkařů“ dospělých, kde se řeší trestné body Vlčnova, nespojitelné hadice holek z Pískovky, nebo problémy děvčat z Velkého Meziříčí. Á propos – s těmi se vyplatí chodit na večeře, poněvadž hned tak cokoliv nespolknou a tak spousta krmiva zbývá na spolustolovníky J .
Vedlejší stadion je věnován mladým hasičům. Pískovka několikrát protáčí celou sestavu, protože se jim moc nezdají výkony na džberovkách, na které nejsou holky zvyklé. Kluci z Chlumce se zatím snaží nevytáhnout úplně všechny trumfy na cestě za obhajobou vítězství a Poniklá plní roli černého koně soutěže. Mezi tím jako vsuvka a osvěžení zároveň působí příjezd autobusu, plného českých fanoušků, kteří o sobě dávají záhy na stadionu hlasitě vědět.
Večer je ve znamení společenského představení národů v podání mládežnických reprezentací. Hned na začátku dostávají do varu diváky Bělorusové, na jejichž dynamické vystoupení nedokáže dlouho nikdo navázat. Až přichází na řadu parta kluků a holek ze srdce Evropy, kteří svými tanečky předvádějí spojení Česka a Francie. Při jejich odchodu z pódia zní celým Palais de Sports: „Děcka, děkujem“ a „Kdo neskáče, není Čech“.
Den končí a ráno nás čeká opět perný den, ozvláštněný slavnostním zahájením hasičské olympiády. Bude to určitě skvělé a já už nabíjím foťák a kameru.
FireTV
Podpoříte nás také sdílením na Facebooku FireTV nebo můžete odebírat zde náš Youtube kanál a být automaticky informování o nových videích a přenosech
Už se to jednou stalo, bylo to neuvěřitelné a věříme, že se to může stát znova. Nominujte nás do opět soutěže Křišťálová lupa 2013 v kategorii zájmový web a ukažme společně všem kdo jsou hasiči zač a kolik nás je. Věříme, že díky Vám opět uspějeme Děkujeme http://kristalova.lupa.cz/nominace/
Kamila a její trenér Jakub Arvai při vyhlášení na MS v Ostravě
Hned na začátku by mne zajímalo, jak ses dostala k požárnímu sportu?
K požárnímu sportu jsem se dostala přes svoji rodinu, jelikož se mu všichni aktivně věnují. Největší zásluhu má na tom moje máma, která je trenérka žáků od nás z Morkovic.
Když jsi začala závodit, měla jsi tušení, že by ses jednou podívala na mistrovství světa?
Finálový běh Kamily v Ostravě
O MS jsem vždy snila, ale nikdy jsem absolutně nevěřila tomu, že mně do reprezentace dorostenek ČR vezmou. A taky, že poznám tak výborné trenéry, kteří se mnou udělají velký kus práce a tolik mi pomůžou. Je to hlavně jejich zásluha a díky nim bych teď nebyla tam, kde jsem.
Měla jsi jako dítě nějaké cíle v požárním sportu?
Od doby, kdy jsem se začala aktivně věnovat požárnímu sportu, jsem měla sen se dostat na mistrovství světa a získat nějakou medaili, nejlépe sama za sebe. Můj sen se stal skutečností a to hned tři roky po sobě.
Vzpomínáš si na svůj první závod?
Můj první pořádný závod byl nejspíš na 60kách v Olomouci, kde jsem si zaběhla v mladších žačkách čas nějakých 18 s. Absolutně jsme s mámou nevěřily, že se takový čas dá zaběhnout, ale když se podíváte, dnes je to na úplně jiné úrovni. Jinak jsem samozřejmě objížděla nějaké závody s našimi žáky a vždy jsem pomáhala u koše.
Teď se trošku podíváme do současnosti. Jak tě u požárního sportu podporuje tvoje rodina?
Mám úžasnou rodinu, o tom není pochyb. Máma se mnou jezdí na každé závody, co to jde a vždy mi staví rozdělovač, což je i můj takový talisman. Táta má vždy nějaké průpovídky, že se mu moc nechce, ale stejně vždy nasedne do auta a jede se vždy rád podívat. Sestra mne podporuje hlavně psychicky, když se mi závod podaří, řekne, že to bylo skvělé a je pyšná na svoji mladší sestru. Zatímco, když se závod nepovede, obejme mně a řekne mi, že příště to bude určitě lepší a natrhnu jim zadky.
Jsi teď v prvním ročníku na gymnáziu. Jak zvládáš požární sport se školou?
Jsem na sportovním gymnáziu a mám zaměření na atletiku, tudíž mám tréninky každý den dvoufázově. Když si uvědomím, že nic jiného kromě učení, spaní, trénování a mého oblíbeného jezení nedělám, tak jsem na tom psychicky docela špatně. Občas mám i záchvaty vzteku a breku.
Máš i nějaké uvolnění skrz tréninky?
Před finálovým startem
Zatím žádné pořádné uvolňování nemám. Hned od druhého pololetí budu mít individuální studijní plán. Budu více omlouvaná ze školy a také budu moct i na tréninky třeba místo školy.
Poslední na co se budu chtít zeptat je Ostrava. Jak vzpomínáš na mistrovství světa s postupem času?
Na mistrovství světa v Ostravě vzpomínám velice ráda, protože to bylo snad nejlépe organizované mistrovství ze všech tří, na kterých jsem byla. Navíc největší díky patří našim fanouškům, kteří jsou vždy super. Bez nich by to prostě nešlo. Zároveň bych chtěla strašně vrátit čas, kdy jsem běžela finálovou stovku. Doteď mne moc mrzí, co se mi stalo, protože takovou hloupou chybu jsem snad nikdy neudělala.
Zkus čtenářům popsat, jaké pocity jsi prožívala v ten večer, kdy jsi zaběhla třetí místo na věžích a následné ovace a vyhlášení.
Je úžasný pocit, když říkají vaše jméno při finálovém běhu a čeští fanoušci začnou pokřikovat a fandit. Vždy mám z toho husí kůži po celém těle. Po pravdě, do finále jsem šla s tím, že jsem se necítila moc dobře. Začala mne bolet trochu hlava a tuhly mi nohy. Nějak jsem to ale zvládla a bylo z toho 3.místo. Velkou zásluhu na tom má určitě trenér Kuba Arvai, který po mně kolikrát musel řvát a hlavně za to, jak moc mne motivoval a drtil. Samozřejmě, když jsme odjížděli na ubytování, v autobuse jsme celou dobu zpívali. Prostě jsme se z toho všichni radovali. Jediné, co si pamatuji z večera je, že jsem celou dobu nosila na krku medaili a pořád jsem něco jedla.
Jak probíhala celoroční příprava a kde má družstvo svoje hlavní zázemí?
Celoroční přípravu tvořil, kromě soustředění, hlavně domácí trénink podle daných plánů. Soustředění byla převážně v Bludově, kde máme zázemí již třetí sezonu a hlavně novou cvičnou věž do prvního patra. Ale zavítali jsme v zimě i do Pardubic, kde jsme využili atletického tunelu a poté i v Příbrami, kde je možnost trénovat především krytou cvičnou věž.
Tým se tvořil téměř dva roky, tak která děvčata v současné době tvoří kostru družstva?
Máme už do Běloruska vybranou čtverku děvčat v každé kategorii, ale která z nich budou závodit nebo budou v roli náhradníka, zatím ještě říkat nebudeme. To si necháme na poslední soustředění.
Na co se všechno bude přihlížet při konečné nominaci – berete v potaz například výsledky ČP, nebo do výběru mohly proniknout i děvčata, která ČP pravidelně nejezdí, ale předvedly svou výkonnost i na jiných závodech (např. postupovky nebo MČR)
Ano, máme zde některá děvčata, která jsme na ČP dříve neviděli, ale předvedla se a zaujala na výběru. Samozřejmě se bude přihlížet na výsledky, kterých děvčata dosahovala během roku, ale taky na celkový přístup k reprezentaci, chování a účast na soustředěních, k plnění si povinností atd.
Jaký bude závěrečný model přípravy ještě před odjezdem na MS?
Před odjezdem na MS do Běloruska máme ještě jedno soustředění, kde bychom chtěli doladit především kolektivní discipliny.
Sledujete také nějak své potencionální konkurentky? S jakými cíli odjedete na mistrovství světa dorostenek?
Tak samozřejmě, ale nejvíce máme informací z Polska, protože se děvčata účastnila Vysegradského poháru. Odjedeme s cílem se v konkurenci neztratit a pokusit se dovézt nějakou medaili. Po mistrovství bude následovat chvilka oddechu, ale za malou chvíli bude potřeba tým doplnit. Co byste vzkázala děvčatům, která se budou o uvolněná místa ucházet? Na čem je třeba přes prázdniny zapracovat?
No především je důležité, aby byla vidět na závodech a předvedla solidní výkony. Co se týká přípravy, tak je potřeba si párkrát domluvit trénink na cvičné věži a zamakat na fyzické zdatnosti.
Na mezinárodních závodech ji nikdy nepřehlédnete. Věčně rozesmátá, věčně crazy. To je bulharská závodnice Krasimira Krasteva. Je jí dvaadvacet a kromě hasičiny ráda fotí, tancuje a koupe se v moři.
Jak jsi se vlastně dostala k požárnímu sportu?
Od svých dvanácti let jsem dělala atletiku na stadionu ve Varně. Asi před třemi lety jsem tam viděla trénovat hasiče a protože jsem holka neposedná, která musí všechno zkusit, tak jsem to vyzkoušela. Ještě předloni ve Svitavách jsme byly v Bulharsku jen 4 děvčata, která zkusila běhat s hadicemi.
Tři roky jsou krátká doba, čeho jsi zatím dosáhla?
Můj osobní rekord na věži je 8,31 a na stovce 19,21. Na mistrovství světa jsme jezdily sbírat zkušenosti, vždyť donedávna u nás žádné závody pro děvčata vůbec nebyly! Pak jsme byly dvakrát v Ostravě na akademickém mistrovství. Mým největším úspěchem je 3.místo na věži letos ve Varně na Odessos cupu. Bohužel jsem si při finálovém doskoku poranila koleno.
A co děláš nyní?
Teprve začínám s přípravou, protože v říjnu mi poraněné koleno museli operovat, takže mám trochu skluz v přípravě.
Jak se tedy připravuješ?
Zatím je to lehčí zátěž, většinou si jdu dvakrát denně zaběhat a hlavně trénuju zapojování rozdělovačů. Na překážky se zatím tak brzy po operaci neodvažuju.
Takže jaký máš cíl pro nadcházející sezónu?
Chtěla bych se na věži ještě víc přiblížit k hranici 8 vteřin a případně ji i pokořit. Hlavně chci být zdravá. Pak člověk může trénovat a být úspěšný.
Co se ti vlastně na požárním sportu líbí?
Učarovalo mě to, že se zde můžu poměřit i se závodnicemi, které bych v atletice neporazila. Požární sport se neběhá jen rychlýma nohama, ale taky hlavou.
Vzkázala bys něco fanouškům požárního sportu v Česku?
Jsou prostě skvělí. Dokáží udělat na mistrovstvích skvělou atmosféru a bez nich by ty závody nebyly takové úžasné.
Děkuju za rozhovor a přeju hlavně pevné zdraví a doufám, že se v roce 2017 potkáme na závodních dráhách.
Minulý týden proběhnul v Pražském THEATRO Music Clubu křest kalendáře MISS Hasička a Hasič roku 2018. Tím byla udělána pomyslná tečka za minulým ročníkem a my jsme se rozhodli, že vám trochu představíme nejúspěšnější dívky a mladé muže z této zajímavé akce. Titulem Poctivá Miss Hasička Sympatie 2017 se chlubí osmnáctiletá Veronika Macháčková z SDH Milovice.
Ahoj Verčo, můžeš se našim fanouškům stručně představit?
Ahoj, momentálně jsem maturantkou střední školy oděvního a grafického designu v Lysé na Labem. U dobrovolných hasičů jsem od 7 let, jako malá hasička jsem si vyzkoušela všechny posty ale zůstala jsem na levém proudu. Dnes se věnuji dětem jako trenérka a pomocná rozhodčí na místních závodech. Mezi mé další koníčky patří starost o malé děti a také stát před objektivem jako modelka, baví mě kresba a jízda na snowboardu, kterou si pokaždé užívám naplno stejně jako hasičinu.
Když se vrátím úplně na začátek MISS, kdo tě vlastně přihlásil? Ty sama?
Nene, já si na to tolik nevěřila, ale jeden den jsem měla skvělou náladu a do toho mi volal trenér, který je zároveň i velitel našeho sboru, jestli bych se nechtěla přihlásit a zkusit to. Tak jsem se po cestě domů ze školy přihlásila
Stala ses Miss Sympatie, co to pro tebe znamená?
Celkově je to pro mě velká zkušenost a dokonce mě to i oslovilo a chtěla bych se něčemu takovému věnovat dál do budoucna. Nejvíc mě bavila ta parta lidí co se tam sešla, jak produkce, tak všichni finalisté
Profesionální focení byla tvá první zkušenost?
Takováhle ano, jinak jsem fotila s kamarády, kteří se focení věnují a s místní fotografkou pár fotek do kalendaře „Kouzelný svět“.
Jak dlouho fotky do kalendáře vznikaly? Co pro tebe bylo nejtěžší?
Fotilo se celkově jeden den, což nás všechny překvapilo. Nejtěžší pro mě nebylo asi nic. Celé focení jsem si moc užila. Byla to zábava,ale zároveň i práce ve které jsem se našla.
Ve velkých MISS většinou vítězky uvádí, že jim soutěž změnila život. Jak je to s tebou?
U nás se nic nezměnilo, mé okolí to vzalo suprově a já neměla důvod se měnit nebo tak něco. Takže vlastně pořád stejná Verča.
A třeba nějaké pozvánky na hasičské akce?
Nene to ne, myslím si že mě všchni berou tak jako normálně. Přeci jen jsem hasička jako oni a u nás se to takhle až nebere. Bydlím v menším městě a nějaké velké akce se v blízkosti neplánují. Navíc mě teď čeká maturita a pak přijímací zkoušky.
Kam se po maturitě chystáš?
Chtěla bych být učitelkou, buď v mateřské školce a nebo na základní škole učit výrvarnou výchovu. Ale vše se rozhodne podle výsledků v přijímacím řízení.
A co bys vzkázala těm, co ti posílali hlasy?
Že jim strašně moc děkuji, byla a je to obrovská zkušenost, která mi udělala a dělá radost.
