Šárka Jiroušová již několik let kraluje na Českých stometrových dráhách. Letos se nesmazatelně zapsala i do světových tabulek. Právem jí v anketě Zlatá proudnice 2015 patří místečko těsně pod vrcholem.

Hned ze začátku se tě zeptám, jak se ti líbí, anketa Zlatá proudnice. A jaký máš na to názor?
Musím se přiznat, že tato anketa mi unikla. Dozvěděla jsem se o ní, až při zveřejnění výsledků. Tudíž jsem nehlasovala. Výsledky mě však příjemně překvapily.
Jinak určitě takovéto ankety schvaluji, protože dokáží poukázat na skvělé výsledky jak profesionálních tak dobrovolných hasičů a snaží se tak konkurovat ostatním sportům.

Jak bys zhodnotila pár větami minulou sezonu?
Loňská sezona byla velmi dlouhá, náročná, avšak úspěšná. Mimo postupových závodů a Českého poháru jsem se dostala díky reprezentačnímu týmu do Běloruského Grodna a do Ruského Petrohradu, kde jsme měli možnost srovnat síly s ostatními státy, především však s děvčaty z Ruska. Považuji to za velmi cennou zkušenost, a věřím, že s větší mírou píle se nám podaří dostat se před ruské týmy.
Osobně pro mě loňská sezona znamenala velký krok kupředu, vlastně už od Jablonecké haly šly mé časy na 100 m př. pomaličku dolů. Na Českém poháru jsem si vybrala smůlu a svou nestabilitu, což mě přimělo se obout více do tréninku. Vyplatilo se. Ještě teď mám před očima velkou běloruskou obrazovku, kdy jsme čekali neskutečně dlouho, než se na ni objevil čas 16:00s.

Ty jsi vlastně během dvou týdnů dokázala překonat dva rekordy a získat titul mistryně světa. Jak bys čtenářům popsala pocit, když doběhneš do cíle a dozvíš se tak úžasnou zprávu?
Kdybys to nenapsal, tak si ani neuvědomím, že to bylo během dvou týdnů. Ale musím říci, že mě ČP hodně nabudil do dalších závodů. V Bludově se mi vždycky dobře běhalo, a když vás ještě Karel Švéda svým komentářem vyprovokuje, tak je to nepopsatelný pocit, když se až po čtyřech letech snažení podaří doběhnout v takovém čase, který se ještě nikomu z žen nepodařil. Nepopsatelná euforie. Ještě má člověk trochu obavy z vážení a měření hadic, ale to zatím vždy dopadlo v pořádku.
V Grodnu jsem pořádně nevěděla, do čeho jdu. A proto jsem si vážnost situace příliš neuvědomovala. Především také proto, že tribuny stadionu zely téměř prázdnotou, což mi však přidalo na psychice a nedala jsem se ničím rozhodit. Také napomohly nízké překážky, které také celý běh zrychlily. Pouze čekání na ukázání výsledného času, bylo nekonečné. Šestnáct celých vteřin jsem opravdu nečekala a o to víc jsme pak skandovali (smích). Největší zážitek mám pak z běhu s českou vlajkou, kdy běžíte přes dráhu a ukazujete světu, že i malá česká zemička dokáže velké věci.

Co pro to děláš, že máš takové úspěchy?
Těžko říct. Snažím se regenerovat, a taky odpočívat. Což může být někdy taky dost zásadní. Samozřejmě trénuji většinou v horších podmínkách, a hlavně Ponikelské kopce mají dost do sebe. Vždycky když někam vyběhnu, kopec mě nemine. Jezdím na lyžích, na běžkách a hraji volejbal, kde těžím z odrazů.

Jak ses dostala k požárnímu sportu?
K hasičům jsem se dostala prostřednictvím svého bratra, který mě vzal na trénink starších jednou s sebou. Od té doby mě to chytlo a baví stále víc.

Máš nějaký talisman nebo rituál před startem?
Ano mám, nosím stříbrného Soptíka na krku a před každým startem se musím dostatečně nabudit poplácáním po stehnech i po tváři, teprve potom se mohu jít chystat do bloků.

Kdo byl/je Tvým vzorem?
Mým vzorem byla už od začátku Lenka Tomandlová, která dokázala vyhrát Hasičskou olympiádu v Ostravě v roce 2009 a jako první se jí podařilo zaběhnout šestnáctkový čas na stovce.
Dále také Ekaterina Chendakova, která skvěle leze věže a vyhrála MS v Grodně.

Jak se připravuješ na novou sezonu?
V prosinci jsme začali trénovat na zimním soustředění na Moldavě. Od ledna pak jezdíme každý pátek do Jablonecké haly. V týdnu pak trénujeme individuálně. Nyní se chystáme na další soustředění v Ostravě.

Co bys vzkázala budoucím závodníkům?
Každý sport obnáší svá úskalí, ale také své přednosti. Je důležité dělat věci a sportovat s radostí, a pokud to někdy nejde, nepřestávejte. Čím, víc tomu dáš, tím více se Ti to vrátí a budeš z toho moci těžit (úsměv). „Když nemůžeš, přidej!“

Když se řekne požární sport. Jaké slovo tě ihned napadne?
Dřina, adrenalin, zábava, přátelé,…

Děkujeme za rozhovor a společně se budeme těšit na novou sezónu
Adam Mráček