V loňském roce na sebe Petr Bělíček upozornil čtvrtým místem v Českém poháru mezi středními dorostenci. Následovaly tituly mistra republiky jak na věži, tak na stovce a sezónu uzavřel ziskem bronzové medaile v běhu na 100m překážek na dorosteneckém MS v Saratově.
Petře, trochu se nám představ – kolik je ti let, kde bydlíš, co studuješ, případně na jakou školu se chystáš?
Je mi 16 let, a právě jsem nastoupil na Střední průmyslovou školu ve Zlíně, na které studuji obor strojírenství. Bydlím v Zádveřicích, které leží poblíž Zlína.
Jak dlouho se věnuješ PS a jak ses k tomu dostal, kdo tě k PS přivedl?
K požárnímu sportu mě přivedla má sestra, která si ho doma velmi vychvalovala. Tak jsem řekl rodičům, ať mě také přihlásí, že bych to chtěl aspoň zkusit. Zkusil jsem a držím se toho až do dneška, což znamená 6 let.
Dělal jsi i jiný sport, nebo se současně i věnuješ nějakému jinému sportu?
Jako malý jsem hrál fotbal, toho jsem se držel asi necelé dva roky. Pak přišel požární sport. Jednou jsem měl chuť s tím skončit a začal jsem hrát florbal a dělat atletiku. Hasič jsem si nechal jako jen doplněk volného času. Pak mě všechno omrzelo a začal jsem se opět věnovat naplno požárnímu sportu.
Jaká máš svá osobní maxima v PS a taky jaké jsou tvé největší úspěchy?
Jako svůj určitě největší úspěch beru 3.místo na stovkách na MS v Saratově. Saratov pro mě znamenal i vylepšení osobních rekordů, když jsem na stovkách zaběhl 16,30 a na věži 7,61. Ve výčtu úspěchů na které jsem pyšný ale nesmím opomenout ani MČR ve Svitavách nebo Ústí nad Labem, na kterých jsem bral titul mistra ČR.
Co tě na požárním sportu vlastně nejvíc baví?
Už jen to, že to není jen čistá atletika, ale je potřeba i zručnost. Ale hlavní důvod, proč mě PS, tak moc baví je ten, že jsou všichni jako jedna velká rodina. To dává tomu sportu své kouzlo.
Máš nějaký svůj sportovní vzor, nějaké svoje MOTTO, kterým se řídíš?
Můj vzor, jak by nejspíše řekl každý, je Dan Klvaňa, který si už od mala v požárním sportu plní sny jeden za druhým a jde si za svým. Právě proto má můj obdiv a beru ho jako vzor. Žádné motto, kterým bych se řídil nemám.
Jak probíhá tvoje příprava? Jednak celoročně a jednak jak třeba vypadá takový tvůj běžný den?
Tento rok jsem makal tvrdě. Dal jsem si za cíl dostat se do reprezentace. Věž pro mě byla nová, takže jsem musel začínat úplně od začátku. Tím chci také poděkovat všem trenérům, jak reprezentačním, tak mým osobním, kteří mě vedli. Nynější zimní příprava začala už dávno a dávám tomu vše. Čeká mě přechod o kategorii výš, tak to bude určitě těžké. Trénuju 5x týdně, někdy si i přidám přes víkendy. Takže si asi můj běžný den dokážete představit. Vstanu – škola – trénink – spánek.
Jak bys zhodnotil právě skončenou sezónu? Co pro tebe bylo nejtěžší?
Celou sezonu hodnotím kladně. Všechno, co jsem chtěl, jsem si splnil, snad jen ČP mohl dopadnout lépe, ale i tak jsem za tuhle sezonu velmi spokojený a doufám že příští sezona bude minimálně stejně dobrá jako tahle. Nejtěžší určitě bylo dostat se do reprezentace. Stálo za tím hodně úsilí a volného času, ale nelituji toho, protože to stálo za to.
Na který závod letos vzpomínáš nejraději a proč?
To bude asi MČR v Ústí nad Labem. Přijel jsem tam s cílem zabojovat o medaili, na vítězství jsem vůbec nemyslel, protože jsem na věž ineběhal tak kvalitní časy jako ostatní kluci z reprezentace. Myslel jsem si, že sedmičkový čas nedokážu zaběhnout. Že bude pro vítězství potřeba zalézt sedmičkový čas určil Martin Holčák. Věděl jsem, že bude potřeba dát pod 7,90. Naděje jsem si moc nedával, ale nakonec jsem v patře došlápl za 7,82 a byl jsem velmi šťastný už kvůli tomu, že jsem si posunul osobní maximum, ale také kvůli zisku titulu mistra ČR.
Naopak, který závod bys letos nejraději vymazal a proč?
Určitě Pardubickou stovku. Byl to můj první závod na stovkách a doslova jsem si tam dojel pro dvě „N“.
Jak vzpomínáš na MS v Saratově?
MS v Saratově bylo úžasné. Slavnostní zahájení jak na olympiádě. Stadion krásně zrekonstruovaný. Organizace také nebyla špatná, jen časomíra by na tak vysoké úrovni měla být vyřešená na jedničku. Na začátku trošku haprovala, ale pak už to šlo. Co jinak říct. Tento rok jsme měli úžasný kolektiv, už to dalo tomu MS své. Snad jen výsledky mohly být lepší. Spoléhali jsme na útok, ale ten moc nevyšel. Stalo se, stalo. Určitě velký zážitek do konce života.
Jaký máš cíl pro rok 2020 a jaký máš cíl celkově(výhledově do dalších let)?
Chtěl bych se zkusit udržet i nadále v reprezentaci. Nejlépe jet i na další MS do Chorvatska. A celkově bych se rád u požárního sportu udržel, běhal kvalitní časy a třeba se i někdy zkusit dostat do reprezentace mužů.
Co bys popřál fanouškům požárního sportu?
Všem bych chtěl popřát šťastný nový rok, skvělé výsledky a hlavně vše bez zranění!
Karel ŠVÉDA
zmiňovaném mistrovství světa.
jsem poznal spoustu dobrých kamarádů z celé republiky. Velmi rád vzpomínám na závodění s hasiči z Bludova a s týmem reprezentace. Také mám i špatné vzpomínky a to z mých zranění, která mě provázela. Kvůli zranění jsem bohužel přišel i o MS v Petrohradu.
Co děláš teď?
