Cesta za mistrovstvím ČR
Jeden z největších přenosů v tomto roce (i když doufejme, že se to ještě změní) je minulostí. Je to za námi a byla by škoda nepodělit se s vámi o naše dojmy, zkušenosti a informace o tom, jak to vše probíhalo.
Mistrovství České republiky profesionálních a dobrovolných hasičů skončilo a my jsme se úspěšně vrátili domů. Této perfektně od počátku připravované akci předcházelo mnoho příprav, včetně květnové technické obhlídky stadiónu. Za sebe musím říci, že to byl za celou dobu můj první internetový přenos z hasičské akce, kterému předcházela tato v praxi běžná obhlídka a porada. Již toto naznačovalo, že nepůjde o obyčejné další mistrovství. Z naší strany jsme se tomu snažili také něco přidat a nic nepodcenit. První poděkování zde patří panu Ulrychovi z HZS Středočeského kraje, který měl za úkol nám zajistit vše potřebné a byl naše pravá ruka. Musím za sebe říct, že tato spolupráce fungovala na 1. Chtěli jsme této akci a přenosu také něco přidat a zvolili jsme možnost streamovat v HD kvalitě. Za několik let, co se kolem těchto přenosů motám, nebyla možnost něco podobného realizovat, ale proč to nezkusit, když ta možnost je, žejo. Vy, co naše přenosy sledujete, si můžete pamatovat přenos z Horní Lidče, kde jsme právě HD přenos testovali, od té doby to bylo ve fázi testování právě pro mistrovství.
Už několik týdnů před mistrovstvím se rozjela hromada příprav, jejíž součástí bylo začít připravovat grafiku, znělky, bannery, trička, reklamy a technicky vše naplánovat, tak vše klapalo jak má a bylo možné realizovat přenos v HD kvalitě. Letos technický nejnáročnější přenos si vyžádal 6 notebooků, režii pro střih v HD, 12 datových kabelů o délce cca 600m, 7 kabelů pro elektřinu, 6 kamer, 2 zvukové mixy, 4 stativy, přes 12 různých převodníků a asi 10 dalších kufrů s kabelama, redukcema a podobnýma věcma. Velký díky za to, patří klukům z Pozitivu (Pozitiv s.r.o.). Hromada společných desítek hodin strávených plánováním a testováním právě hasičských přenosů se opět vyplatilo. Vše bylo v ideálním případě předurčeno k tomu, aby vše šlapalo.
No a pak následoval pro nás den D. Čtvrtek odpoledne znamená vypadnout z práce, vyzvednout auto a začít tam ládovat techniku. Prvním překvapením bylo, že se auto plní víc než jindy a očividně se bude něco muset nechat doma. Což nebylo připustitelné. Další možnost byla, že by jsme našeho Karlíka posadili na vlak :))) Nu což, vše se tam nakonec vlezlo, ale mělo to za následek “drobné“ zpoždění v odjezdu. Kolem půl osmé večer jsme se konečně s první částí zbytku týmu potkali na stadiónu a začali alespoň vybalovat. Mistrovství začíná věžema v pátek na jiném místě než se měl konat zbytek disciplín a to rozhodnulo o dvou štábech, přičemž jeden začal ráno připravovat přenos z věží a druhý tým připravovat přenos zahájení a připravoval kabeláž na sobotu.
Pátek jsme tedy z důvodů toho, že věže se konaly na jiném místě než to ostatní realizovali po “staru“ nikoliv v HD. Vše proběhlo, jak mělo a odvysílali jsme i rozhovory z trati prokládaný přenos o tom, jak se Pavel Krpec stal mistrem České republiky ve výstupu na věž. Večer po příjezdu zbytku štábu proběhla menší porada o sobotě a rozjeli jsme se pro nějaké jídlo a další drobné hygienické potřeby (pro ty, které se nám nevlezly už do auta) do místního, díky bohu NONSTOP, Tesca. Ještě jednou díky za tento super vynález. Vzhledem k tomu, že ve štábu je pár nových lidí a navzájem se všichni neznali, byl na místě také večerní “teambuilding“.
Hned potom co, jsem si v sobotu ráno spletl čas, a všechny hrdině vzbudil v půl 6, tedy o 30 minut dřív než jsme se původně domluvili, tak se všichni začali plazit z posteli. No co budu povídat, v tu chvíli mě asi všichni milovali…
Ale stihli jsme snídani a vše potřebné, takže nakonec vstávání dřív přišlo vhod. Připravili jsme na stadiónu přenos a odstartovali nejnáročnější den celého mistrovství. Proč nejnáročnější? Tento den probíhaly jak stovky tak štafety, dokonce stovky žen probíhaly souběžně s mužskými. Po minulých ročnících mistrovství jsme zvolili možnost druhého štábu a přenosu jak mužů, tak žen, nezávisle na sobě. Chci všem, ze štábu poděkovat za tuto iniciativu a Karlovi za nápad. Karel holčičí stovky odkomentoval i když se místy dusil kašlem a ke konci už byl skoro bez hlasu. K samotnému sobotnímu přenosu asi není co dodavát a nic významného se nestalo, štafety proběhly a závodní den se chýlil ke konci. Ale pouze ten závodní, protože ve 20h měla začínat dlouho plánovaná a chvíli připravována afterpárty FireTV. Po předchozích (hlavně tedy té první pražské a epické před třemi roky) párty při mistrovstvích bylo jasné, že opět pár lidí příjde. Klub jsme tentokrát zvolili opravdu poměrně velký, což se o připravenosti jeho personálu říct moc nedá, ačkoliv jsme jim řekli, že nás bude opravdu hodně. Jejich odpověď, že už zde měli soukromou akci mažoretek se nakonec po vypití celého báru a následně i toho druhého ukázala jako naprosto bezpředmětná. Všichni se bavili a super bylo, že po zahájení a rozdání několika FireTV triček a šátku Bison se parket roztančil cca ve vteřině. Pozitivní bylo snad i to, že si tam nikoho nenechali zavřeného za to, že ztratil svůj konzumační lístek, na který se psala útrata, která se hradila před odchodem. Někteří závodníci a ostatní dle následných zpráv vyrazili i do jiných míst ve městě za zábavou, ale nebylo už prý o co stát.
Nedělní ráno bylo opět zajímavé. Zážitků hodně, ale vzpomínek málo … to chce jedině zažít. Ale poté už následoval přenos s požárními útoky, kdy se startovalo ze 3 základen průběžně. Tato královská disciplína dokonce udělala zatím rekordní sledovanost našich přenosů a to 754 diváků současně, za což Vám moc děkujeme. Celková čísla sledovanosti přenosů a záznamů dohromady se blíží několika desítkám tisíc shlédnutí. Následovalo slavnostní vyhlášení a balení všeho harampádí do tentokrát ještě menšího auta… Což bylo ještě vtipnější… Poslední dva batohy jsme cpali do auta pootevřeným okýnkem, protože dveře jsme už otevřít nemohli – hrozilo vysypání a s dvěma kufry a basou prázdných lahví od piva na klíně vyrazili směr domov. Jak všechno to co bylo potřeba uklidit, uskladnit a vyčistit vypadalo, se podívejte níže.
Rád bych touto cestou poděkoval všem co se na přenosech z MČR podíleli jak přímo na místě tak přípravami nebo pomáhali s organizací. Konkrétně celému štábu televize (Jiří Krejčí, Jeff Krejčí, Karel Švéda, Anděla Sedláčková, Dalibor Velčovský, David Kuneš, Libor Váchal, Zdeněk Šmíd, Jakub Dušek, Pavel Straka, Jirka Mechl) potom celému Pozitivu, štábu časomíry HZS Ostrava, holkám z Pískovy Lhoty za to, že nám snědly večeři a blokovaly sprchy jak zmiňuje Karel a v neposlední řadě také Vladislavu Ulrychovi a Janu Aulickému. Poslední a největší díky patří právě Vám fanouškům a divákům FireTV za to, jakou jste vytvořili celkovou sledovanost nejen online přenosů ale i záznamu.
