V loňském roce na sebe Tereza Chovancová upozornila prvním místem v ČP v běhu na 100m překážek, vítězstvím v ČHP šedesátek, ale hlavně ziskem zlaté medaile na dorosteneckém MS v Saratově. Prostě sezóna jako hrom.

Terko, trochu se nám představ – kolik je ti let, kde bydlíš, co studuješ, případně na jakou školu se chystáš

Je mi 14 let. Bydlím v malé obci jménem Janovice. Chodím ještě na základní školu do 9. třídy. Střední školu ještě úplně vybranou nemám, ale uvažuju nad stavební.

Jak dlouho se věnuješ PS a jak ses k tomu dostala, kdo tě k PS přivedl

PS se věnuji asi 3 roky, přesně úplně nevím. Dostala jsem se k tomu přes moji kamarádku, která už běhá snad od tří let, tak mě jednou dovedla na trénink a později jsem začala pořádně.

Dělala jsi i jiný sport, nebo současně se i věnuješ nějakému jinému sportu?

Když jsem byla mladší, tak jsem akorát chodila do tanečního kroužku a teď vlastně dělám jen hasičinu. Tohle září jsem zkusila atletiku, která mě hodně bavila, jenže bylo to hodně náročné na čas, kvůli dojíždění a když byly tréninky každý den, tak jsem neměla pořádně na nic jiného čas. Tak jsem toho nakonec nechala.

Jaká máš svá osobní maxima v PS?
Tak na šedesátce to je 11:49, stovka 17:43 a věž 8:03.

Co tě na požárním sportu vlastně nejvíc baví?

V kolektivních disciplínách to je štafeta 4×100 metrů, ta mě moc baví. A taky hlavně disciplíny pro jednotlivce – šedesátky, stovky a věže. Ze začátku mě věže moc nebavily, protože mi ani moc nešly, ale jak mi to začalo trochu jít, tak mě to chytlo.

Máš nějaký svůj sportovní vzor, nějaké svoje MOTTO, kterým se řídíš?
Přímo svůj vzor nemám, ale líbí se mi, jak běhají ruské ženy, ale taky určitě i ty naše české. Nemám to tak, že bych měla vzor a chtěla bych běhat stejně jako on. Mám prostě nějaký svůj styl a vždycky se jimi jenom inspiruji. Hlavně abych překonala sama sebe.

Jak probíhá tvoje příprava? Jednak celoročně a jednak jak třeba vypadá takový tvůj běžný den?

Přes zimu máme sportovní přípravu, kde trénuju a připravuju se s SDH Frýdek. Mají tréninky skoro každý den, takže se snažím tam chodit a pořádně trénovat. Běháme venku na tartanu, nebo na hasičárně schody, posilování a různé cviky a nebo v tělocvičně. Ve středy chodím do Raškovické haly, kde trenuju věže a rozdělovač. Přes sezónu jezdím trénovat v pondělí a středu do Nošovic, kde je stovka a věž. Můj běžný den není nijak zvláštní. Asi tak jako ho má většina lidí. Dopoledne škola, po škole se buď učím a pripravuju na další den, nebo práce doma, potom většinou tréninky nebo ven s kamarády. Proste nic zvláštního.

Už loni jsi měla našlápnuto, ale promluvilo do toho zranění. Co a jak se ti vlastně stalo?

Na MČR v Plzni, když jsem dobíhala do cíle, tak jsem blbě došlápla a zlomila si při tom zevní kotník. Sádru jsem měla další dva měsíce. Bylo to zrovna přes prázdniny, takže z nich jsem taky nic neměla.

Přišla jsi tak o start na MS ve Varně. Jak moc tě to mrzelo?

Mrzelo mě to opravdu hodně, protože by to byla moje první příležitost startovat na MS. Chtěla jsem se tam dostat, jenže mi to nějak nebylo přáno, no co…nejspíš to tak asi mělo být. Tak jsem si to vynahradila tento rok. A loni do Varny jsem přijela aspoň jako divák.

Jak bys zhodnotila právě skončenou sezónu? Co pro tebe bylo nejtěžší?

Tak za mě tahle sezóna neskutečně úspěšná. Nevím co bych k tomu měla více říct, prostě jsem strašně ráda za tuhle sezónu a jak se mi dařilo. Sice to někdy nešlo, tak jak jsem chtěla, ale i tak se to podařilo. A nevím co bylo nejtěžší, každý závod byl nějak těžký.

Na který závod letos vzpomínáš nejraději a proč?

Tak určitě to je MS v Rusku. Na ten budeme všichni vzpomínat už asi na vždycky. Líbil se mi nejvíce nejen kvůli mého úspěchu, ale celková atmosféra tam. Bylo to něco neskutečného, celé jsem si to tam moc užila, hned bych se tam vrátila a zopakovala to.

Naopak, který závod bys letos nejraději vymazala a proč?

Nejraději bych vymazala závod stovek v Třebíči, kde se mi vůbec nedařilo. Oba dva pokusy jsem nechytla hadice a skončila tak předposlední. Moje chyby…

Jaký máš cíl pro rok 2020 a jaký máš cíl celkově(výhledově do dalších let) ?

Můj cíl je překonat hranici na stovce 17s a dostat se tak na 16s, na šedesátce bych aspoň chtěla zkusit 10s. A na věži bych se chtěla jednou dostat na 7:50. Ale tak uvidíme jak to všechno půjde.

Co bys popřála fanouškům požárního sportu?

Určitě bych jim popřála hodně štěstí, ať se jim daří. Když je něco baví a zrovna jim to nejde, tak ať to nevzdávají a trénují dál. Ono to zase přijde a půjde to ještě lépe. Když máte nějaký cíl, tak musíte jenom za nim jít a dát do toho maximum. Potom uvidíte ty pokroky a zlepšení a začne vás ten sport bavit ještě více.

O víkendu proběhnul tréninkový kemp dorostu kraje Vysočina v Pacově. Adeptům požárního sportu, kterých se zde sešlo kolem padesátky se věnovali zkušení trenéři a závodníci Marcela Rezková, Petra Čekalová, Martin Stuchlík, Vašek Vaněk, Kamil Bareš, nebo Honza Havlena.

Naše reportážní kamera byla při tom a zde se můžete podívat na videoreportáž z této akce.

Fotogalerie z akce je fotogalerie zde