Náhodný

    Články

    Domácí Články

    Jonas Mäde

    Podle
    FireTV
    -
    0

    V zemi našich západních sousedů mezi nastupující generaci závodníků. Jeho rozlet v loňském roce zbrzdilo poměrně vážné zranění. A tak Jonas MÄDE nelenil a minulou sezonu věnoval propagaci požárního sportu v Německu na Instagramovém profilu GERMANFIRESPORT. Během mezinárodních závodů v Zeulenroda se našel čas i na povídání, které jsme teď přes zimu převedli do psané podoby. Takže Jonasi, představ se :)

    Hello! My Name ist Jonas Mäde. I be the freaky person from instagram: germanfiresport. I be a little to much cheeky, but that’s my personality. I living in Borsdorf in the near of Leipzig. I be a trainee to the job of car-mechanic and I working for Porsche. In my free time i practice Fitness and a lot of firesport, in some months (in the middle of the firesport season) i would like to give all firesport guys advices for there technique and training.

    Ahoj! Moje jméno je Jonas Mäde. Asi mě znáte z Instagramu: germanfiresport . Možná jsem trochu drzý, ale jsem už takový. Žiji v německém Borsdorfu v blízkosti Lipska. Jsem vyučený auto-mechanik a pracuji pro Porsche. Ve volném čase trénuji fitness a hodně požární sport. V některých měsících (uprostřed sezóny fireresportu) bych chtěl dát všem zájemcům o požární sport rady o technice a školení.

    Jonas

    I started like all firesport guys from the bottom. A old firefighter from my fire department done this sport in his past. 2015 in September he brought me to the firesport training. Before 2015 I was really lazy and i played like 5 hours a day video games. But this awesome sport changed my hole life. I know exactly my first firesport season: tremble at the start, cried a lot and brought bad results. But this is the point to be better at every next season like: every day is a new day or every new season is a new experience. The next following seasons i getting better and better. But there is the one day I doesn’t forget 06.Mai 2018 i was injured by a Cruciate ligament tear and meniscus. I had an operation and after that I had a long process to learn how to walk and to run. After a very hard half year i went step to step into the firesport training. In this time I learned a lot of my body and my soul.

    Začal jsem jako všichni od základů. Jeden starší kolega z mého hasičského družstva dělal tento sport v minulosti. V září roku 2015 mě přivedl na trénink požárního sportu. Před tím jsem byl opravdu líný a hrál jsem 5 hodin denně videohry. Ale tento úžasný sport změnil svůj život. Pamatuju si přesně na mou první sezónu: třásl se na začátku, bál jsem se a výsledky byly opravdu špatné. A to bylo to, proč jsem chtěl být lepší v každé další sezóně. Beru to jak to je: Každý den je nový den a každá nová sezóna je novou zkušeností. Každou další sezónu chci být lepší a lepší. Bohužel je tu den, na který nezapomenu. 06.května 2018 jsem se zranil. Měl jsem přetržený křížový vaz a meniskus v koleni. Musel jsem na operaci a poté následoval dlouhý proces, kdy jsem se učil znovu chodit a běhat. Po velmi tvrdém půl roce se ale mohu vrátit k tréninku požárního sportu. V této době jsem se naučil hodně o svém těle a duši.

    top

    My personal result is 15,61s at the tower and 18,83s because my last 100m was over 1 and a half year away. There were a lot of moments because I think we should enjoy every little success. And yes there was some good success i was in the under 20 category cup first place in the year rating and in the competition day rating. An other good success was that i was the youngest nominated guy in the German national Team. 3 weeks before I was injured i set up 3 new personal best times at the tower and i was 1 second faster than my last personal best time.

    Můj osobní rekord je 15,61s na věži a 18,83s na stovce. Je to dáno taky tím, že můj poslední start byl před jedním a půl rokem. Je to už dávno a proto si myslím, že bychom si měli užít každý malý úspěch. A ano, dříve jsem měl několik úspěchů, v kategorii do 20 jsem obsadil první místo v několika závodech a vyhrál jsem i celkové hodnocení roku. Dalším úspěchem bylo, že jsem byl nejmladším nominovaným závodníkem v německém národním týmu. Tři týdny předtím, než jsem se zranil, tak jsem na věži 3x překonal svůj osobní rekord, který jsem si vylepšil o vteřinu.

    Jonas2

    I really love the entire Firesport family for the always a fair competition and the respect to each other. To do a sport that isn’t really famous is funny and i get always the same question: What is this sport? You are only drinking beer there? Why you do that? And I can only ask with a video from a firesport competition from me and from the world record holder to announce .

    Opravdu miluji celou rodinu požárního sportu, protože je vždycky fér a vzájemně se respektuje. Když se někdo věnuje sportu, který není úplně známý, je zábavné dát mu stejnou otázku: O čem je tento sport? Pít tam jen pivo? Proč to děláš? A pak mu ukážu video s mým výkonem, nebo videem majitele světového rekordu .

    Clearly answer now firesport 24 hours 7 days a week, 365 days a year. At the beginning of firesport I trained a lot with heavy weights. At the end I had a lot of muscles but i can’t use it. I think this is one reason why i was injured. After my injury i learned a lot about functional and neuronal Training and I must say this is the most important thing that we need in firesport. The connection about your brain and your muscles to have a good technique and to produce speed. If you need a training plan or help you can contact me.

    IMG_6807-1

    Zodpovědně můžu říct, že se požárnímu sportu věnuju 24 hodin 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. Ze začátku jsem hodně trénoval s těžkými váhami. Měl jsem spoustu svalů, ale nemohl je nijak využít. Myslím, že to je jeden z důvodů, proč jsem se zranil. Po mém zranění jsem se naučil hodně o funkčním a neuronálním tréninku a musím říct, že je to nejdůležitější věc, kterou potřebujeme při požárním sportu. Spojení mozku a svalů s dobrou technikou a rychlostí. Pokud potřebujete tréninkový plán nebo pomůžete mě kontaktovat.

    At first I must pay attention of overtraining. 3 Weeks away i had 2 weeks no training because i was overloaded and that is the key to know your body to take a break. Now at this Month I have Monday Speed training, Tuesday neuronal training/ muscle relax day, Wednesday Sprint and wall training, Thursday is fascia relax day. And Friday to Sunday is secret

    Momentálně musím věnovat pozornost tomu, abych se ne přetrénoval. Před třemi týdny jsem čtrnáct dní vynechal, protože jsem byl přetížený. To je signál k poznání vašeho těla, že si musí dát přestávku. Ale teď už v tomto měsíci mám pondělní trénink rychlosti, úterý neuronový trénink / svalový relaxační den, ve středu sprinty a trénink na věži, čtvrtek je odpočinkový den. A od pátku do neděle je tajemství

    38406548_991045477723685_931862449869553664_o

    My goal in the firesport season is to do a 100m time a 17s time and a 14 s time at the tower . I wish that all firesport guys stay free with accidents and injury times. And to comeback in the National team this year

    Mým cílem v nadcházející sezóně je udělat na 100m 17-kový čas a 14-ku na věži. Přál bych si, aby se všem skvělým lidem, kteří se věnují požárnímu sportu, vyhýbaly nehody a zranění. A taky si přeju návrat do národního týmu v letošním roce

    For Czech fans: You all very friendly and funny so don’t forget to smile in 2019 too! You guys all be very good in 100m I like that.Czech friends! I come to some Czech competitions this year.I hope you know me and we see us!
    At the end I must say thank you if you read this to the end. I searching some sponsor for the competition trips to Russia, Czech and so on. If you can sponsor me contact me.

    Sincerely Jonas Mäde / Germanfiresport

    Českým fanouškům bych chtěl vzkázat, že jste všichni velmi přátelští a skvělí, takže se nezapomeňte usmívat i v roce 2019! Všichni jste velmi dobří na stovkách. To je skvělé.
    Čeští přátelé! Chystám se na některé české soutěže v tomto roce. Doufám, že mě poznáte a já vás potkám!
    Na závěr musím říci, že vám děkuji, pokud jste to dočetli až do konce. Momentálně hledám nějakého sponzora pro soutěžní cesty do Ruska, Česka a tak dále. Pokud mě někdo můžete zasponzorovat, kontaktujte mě.

    S pozdravem Jonas Mäde / Germanfiresport

    Díky za rozhovor :)

    Otázky a překlad – Karel Švéda

    Rozhovor – Vahid KAZAKBAEV

    Podle
    FireTV
    -
    0

    Dnešní pokračování rozhovorů se závodníky bude tak trochu jiné. Vahid Kazakbaev se tak rozepsal, že asi ani není potřeba do toho vstupovat otázkami. Jen dodejme, že Vahid je dvojnásobný mistr Kazachstánu na stovce, a s reprezentačním týmem dvojnásobný mistr světa v požárním útoku. Jeho osobáky jsou 16,02 a 14,10. Narodil se ve městě Čimkent a pracuje u ministerstva pro mimořádné situace jako hasič-záchranář. Ale teď už předávám slovo Vahidovi…

    K požárnímu sportu jsem se dostal někdy v deváté třídě základní školy. Chtěl jsem se věnovat nějakému sportu. Jako všichni rodiče i ti moji chtěli, abych se jen tak neflákal po ulici a dělal něco užitečného ve svém volném čase. Tak mě máma poslala za svým bývalým spolužákem a řekla mi, že on je teď trenér, ale že neví čeho. Tak že se mám za ním jet podívat a třeba se mi to prý zalíbí. A to byl můj start do požárního sportu. Že se tomu budu dál věnovat a že to jednou bude moje zaměstnání, to jsem tehdy netušil. Ale žádná cesta není přímá. Tenkrát jsem to vydržel asi tři měsíce a nechal jsem toho. Ani nevím tenkrát proč. Ale začátkem roku 2011 k velkému údivu všech jsem se k tomu vrátil a za dva měsíce už jsem startoval na svých prvních závodech v Astaně. Člověk někdy přemýšlí, co by bylo, kdyby nebylo a nakonec se všechno zamotá a dopadne to stejně tak jak má. Takže to byly moje začátky.

    Jinak kromě požárního sportu jsem se taky věnoval gymnastice, šermu, zápasu, fotbalu a ani nevím čemu všemu. Bavilo mě všechno, ale u ničeho jsem dlouho nevydržel. Je to jako když zasadíš sazeničky na různá místa v sadu a čekáš která se ujme. A nakonec ta jedna, na kterou nejvíc svítí slunce zapustí hluboko kořeny a vyroste z ní velký silný strom. A tak to bylo i se mnou. Musel jsem vyzkoušet všechno, abych zůstal u toho, co je mojemu srdci nejbližší. Zamiloval jsem si požární sport kvůli jeho neobyčejnosti, výškám, rychlosti, žebříkům a hadicím. Chci být lepším a lepším a svoje výsledky vidět na tabuli výš a výš. Mám své cíle za kterými jdu krok za krokem na každém tréninku.

    Momentálně se usilovně věnuju přípravě na sezónu 2017. Každý den trénuju dvoufázově jak silové věci, tak techniku. Důležitá je taky psychologická příprava, protože jakkoliv může být člověk dobře fyzicky připravený, tak když to nedokáže potom prodat, je to k ničemu.

    Za nedlouho mě čeká zimní mistrovství Kazachstánu ve dvojboji, které proběhne v Astaně. A pak už začne příprava na Pohár federace Kazachstánu. Je to takový ostrý a pro mě důležitý start do sezóny 2017. Pak už začátkem léta přijdou naše oblastní postupová kola a první mezinárodní starty. A samozřejmě potom mistrovství světa. To je nejvyšší cíl, kvůli kterému sportovci dřou celý rok, aby se mohli porovnat s nejlepšími světovými závodníky. S tím určitě budete souhlasit

    Těm kdo se požárnímu sportu věnují bych chtěl vzkázat..Když běžíte a prohráváte, musíte běžet rychleji. A ne sedět a dumat jak rychle by jste chtěli běžet příště. Budete běhat tak rychle, jak moc budete trénovat. Pokud jste mladí a chcete vítězit, tak musíte pracovat jako vítězové. To není o řečech, je to o práci. Když vám bude někdo říkat, že něco nedokážete, tak se pokuste udělat nemožné možným a dokažte, že na to máte. Jinak to nemá cenu a jděte od toho.

    Požární sport je zvláštní. Je tam tolik technických věcí, které se dají pokazit nebo naopak zdokonalit a přizpůsobit každému tak, že i malý může porazit velkého, slabý silného a amatér profesionála. Někde ubrat pár setinek, něco zvládnout jinak, to je základ. A dokázat ne druhým, ale hlavně sobě, že každý trénink, který jsem tomu věnoval, měl smysl. Musí to být jak droga, bez které nemůžeš žít. Musíš se těšit na rozdělovač, na hadice, na žebřík prostě na všechno a nikdy jinak.

    Do roku 2017 přeju všem, aby na výsledkových tabulích viděli u svého jména takové časy o kterých se jim už dlouhou dobu sní a kvůli kterým každý den trénují. Buďte vítězové.

    Děkuji

    Karel Švéda

    První vítězové halové věže: Dopirák a Bartošková

    Podle
    FireTV
    -
    0

    O víkendu proběhla v Příbrami malá česká premiéra halových hasičských závodů ve výstupu na cvičnou věž. Co je na tom zvláštního? Přestože česká republika patří mezi nejužší špičku v požárním sportu, krytá cvičná věž, kde by se dalo v zimním období kvalitně trénovat, chybí.
    A tak si řekli v Příbrami, že se pokusí tuto mezeru vyplnit. V areálu zdejší stanice HZS sice krytá věž je součástí tělocvičny, ale chybí zde pískoviště, kde by se dal provést zápich žebříku a jeho následné zavěšení do prvního okna.

    Závodilo se na tři pokusy a nejlepších osm mužů a čtyři ženy následně postoupili do vyřazovacích bojů. Nejlepší závodníci tak absolvovali výstup do 4.podaží dokonce šestkrát.
    Vítězi klání se stali David Dopirák a Kamila Bartošková

    bannerLITOVEL_uzky_0118

    Výsledky:

    Když světový rekord není Českým rekordem – Š.Jiroušová

    Podle
    FireTV
    -
    0


    Šárka Jiroušová již několik let kraluje na Českých stometrových dráhách. Letos se nesmazatelně zapsala i do světových tabulek. Právem jí v anketě Zlatá proudnice 2015 patří místečko těsně pod vrcholem.

    Hned ze začátku se tě zeptám, jak se ti líbí, anketa Zlatá proudnice. A jaký máš na to názor?
    Musím se přiznat, že tato anketa mi unikla. Dozvěděla jsem se o ní, až při zveřejnění výsledků. Tudíž jsem nehlasovala. Výsledky mě však příjemně překvapily.
    Jinak určitě takovéto ankety schvaluji, protože dokáží poukázat na skvělé výsledky jak profesionálních tak dobrovolných hasičů a snaží se tak konkurovat ostatním sportům.

    Jak bys zhodnotila pár větami minulou sezonu?
    Loňská sezona byla velmi dlouhá, náročná, avšak úspěšná. Mimo postupových závodů a Českého poháru jsem se dostala díky reprezentačnímu týmu do Běloruského Grodna a do Ruského Petrohradu, kde jsme měli možnost srovnat síly s ostatními státy, především však s děvčaty z Ruska. Považuji to za velmi cennou zkušenost, a věřím, že s větší mírou píle se nám podaří dostat se před ruské týmy.
    Osobně pro mě loňská sezona znamenala velký krok kupředu, vlastně už od Jablonecké haly šly mé časy na 100 m př. pomaličku dolů. Na Českém poháru jsem si vybrala smůlu a svou nestabilitu, což mě přimělo se obout více do tréninku. Vyplatilo se. Ještě teď mám před očima velkou běloruskou obrazovku, kdy jsme čekali neskutečně dlouho, než se na ni objevil čas 16:00s.

    Ty jsi vlastně během dvou týdnů dokázala překonat dva rekordy a získat titul mistryně světa. Jak bys čtenářům popsala pocit, když doběhneš do cíle a dozvíš se tak úžasnou zprávu?
    Kdybys to nenapsal, tak si ani neuvědomím, že to bylo během dvou týdnů. Ale musím říci, že mě ČP hodně nabudil do dalších závodů. V Bludově se mi vždycky dobře běhalo, a když vás ještě Karel Švéda svým komentářem vyprovokuje, tak je to nepopsatelný pocit, když se až po čtyřech letech snažení podaří doběhnout v takovém čase, který se ještě nikomu z žen nepodařil. Nepopsatelná euforie. Ještě má člověk trochu obavy z vážení a měření hadic, ale to zatím vždy dopadlo v pořádku.
    V Grodnu jsem pořádně nevěděla, do čeho jdu. A proto jsem si vážnost situace příliš neuvědomovala. Především také proto, že tribuny stadionu zely téměř prázdnotou, což mi však přidalo na psychice a nedala jsem se ničím rozhodit. Také napomohly nízké překážky, které také celý běh zrychlily. Pouze čekání na ukázání výsledného času, bylo nekonečné. Šestnáct celých vteřin jsem opravdu nečekala a o to víc jsme pak skandovali (smích). Největší zážitek mám pak z běhu s českou vlajkou, kdy běžíte přes dráhu a ukazujete světu, že i malá česká zemička dokáže velké věci.


    Co pro to děláš, že máš takové úspěchy?
    Těžko říct. Snažím se regenerovat, a taky odpočívat. Což může být někdy taky dost zásadní. Samozřejmě trénuji většinou v horších podmínkách, a hlavně Ponikelské kopce mají dost do sebe. Vždycky když někam vyběhnu, kopec mě nemine. Jezdím na lyžích, na běžkách a hraji volejbal, kde těžím z odrazů.

    Jak ses dostala k požárnímu sportu?
    K hasičům jsem se dostala prostřednictvím svého bratra, který mě vzal na trénink starších jednou s sebou. Od té doby mě to chytlo a baví stále víc.

    Máš nějaký talisman nebo rituál před startem?
    Ano mám, nosím stříbrného Soptíka na krku a před každým startem se musím dostatečně nabudit poplácáním po stehnech i po tváři, teprve potom se mohu jít chystat do bloků.

    Kdo byl/je Tvým vzorem?
    Mým vzorem byla už od začátku Lenka Tomandlová, která dokázala vyhrát Hasičskou olympiádu v Ostravě v roce 2009 a jako první se jí podařilo zaběhnout šestnáctkový čas na stovce.
    Dále také Ekaterina Chendakova, která skvěle leze věže a vyhrála MS v Grodně.

    Jak se připravuješ na novou sezonu?
    V prosinci jsme začali trénovat na zimním soustředění na Moldavě. Od ledna pak jezdíme každý pátek do Jablonecké haly. V týdnu pak trénujeme individuálně. Nyní se chystáme na další soustředění v Ostravě.

    Co bys vzkázala budoucím závodníkům?
    Každý sport obnáší svá úskalí, ale také své přednosti. Je důležité dělat věci a sportovat s radostí, a pokud to někdy nejde, nepřestávejte. Čím, víc tomu dáš, tím více se Ti to vrátí a budeš z toho moci těžit (úsměv). „Když nemůžeš, přidej!“

    Když se řekne požární sport. Jaké slovo tě ihned napadne?
    Dřina, adrenalin, zábava, přátelé,…

    Děkujeme za rozhovor a společně se budeme těšit na novou sezónu
    Adam Mráček

    1. závodní den MS Svitavy 2014

    Podle
    FireTV
    -
    2

    Svitavy – první závodní den

    Začneme pěkně od konce. Máme dvě medaile – stříbrnou a bronzovou. Je to málo nebo moc? Toť otázka. Postarala se o ně výhradně děvčata, která čtyři finálové starty přetavila ve dva cenné kovy.

    Asi nejtěžší práci měla mezi juniorkami Karol Witoszová, která se do finále musela prokousat přes semifinálový rozběh – sama proti sedmi ruským děvčatům. Když čtyři vyřadila, tak v samotném finále nakonec zůstala bez medaile jen o pár setinek za bronzem a taky pár setinek od zlata. Mezi staršími dorostenkami jsme měli ve finále účast dvojnásobnou, takže jedna medaile byla jistá. Zatímco rychlejší z naší dvojice – Kamča Bartošková brala nepopulární bramborák, Anežka Masná se postarala o stříbrnou placku. Ale celé medalilové představení načala Kamča Krejčí – nejmladší benjamínek družstva. Ve finále si vylezla pro bronz.

    Kluci si museli poradit s mnohem tvrdší konkurencí a výsledné čtvrté místo po věžích je tradiční českou startovní pozicí. Nejlepšími v jednotlivých kategoriích byli 11. Marek Peterek, 7. Tomáš Drahorád a 6.Honza Gášek. Meyi Juniory nestačil výkon Davida Dopiráka na lepší než 15.místo

    Dnes nás čekají stovky a to by měl být den, který rozhodne o tom, jestli yůstaneme v boji o medaile, tak držte palce.

    Fotky, záznamy a dalš najdete na těchto odkazech:

    Fotky z Mistrovství

    Přenosy a záznamy

    Rozhovor – Tom GEHLERT

    Podle
    FireTV
    -
    0

    Rodák z Burkersdorfe, časem 14,26 německý rekordman na věži a druhý z hasičské olympiády v Mülhouse 2013 v této disciplíně. To je Tom GEHLERT. Přestože i stovku zvládne za 16,93 věž ho učarovala. Dokonce se dostal i do televizní soutěže „Neuvěřitelné“, kde si dal závod s reprezentantkou v rychlolezení po umělé stěně. Jak to dopadlo, můžete vidět v následujícím videu

    Tome, jak jsi se dostal k požárnímu sportu?

    V našem městě postavili v r. 2006 cvičnou věž a tehdy jsem si poprvé všimnul požárního sportu. V r. 2007 jsem to pak vyzkoušel a okamžitě mi bylo jasné, že je to přesně sport pro mě.

    Co se ti na něm zalíbilo?

    Líbí se mi líbí různé překážky a neustálá možnost zlepšování techniky, aby byl člověk rychlejší.

    Děláš jen hasičinu, nebo se věnuješ i jinému sportu?

    Pro mě existuje pouze požární sport, žádný další sport nedělám, nemám na to čas protože požární sport je hodně časově náročný. V Německu nejsme profesionální sportovci, všichni včetně mě, trénujeme ve svém volném čase, tj. před a nebo po práci. Když to práce a počasí dovolí, tak cca. 5 – 6-krát týdně.

    Nyní máme venku sněovou nadílku. jak se připravuješ nyní?

    V zimní sezóně se každý rok zaměřuji na zlepšování tělesných schopností. Rychlost, síla a výdrž. Z toho pak v létě čerpám.
    Také jsme se zúčastnili novoročních závodů, kde se běhalo při -8°C

    Video ze závodů zde

    Jsme na začátku roku 2017. S jakým předsevzetím do něj jdeš?

    Moje osobní cíle pro rok 2017 jsou zlepšení osobáku ve 100 m a výstupu na věž, stejně tak závody bez chyb a zranění. V tom mě podporuje firma H&V Grunwald, která mi poskytuje ten nejlepší materiál, který mi plně vyhovuje.
    Mým přáním pro rok 2017 je, aby se požární sport v Německu rozšířil. Bohužel u nás zatím není tak populární jako v Česku, Bělorusku a Rusku. To je velká škoda, protože je to velmi atraktivní sport.

    Co bys popřál všem těm, kteří čtou tento rozhovor?

    Aby všichni zůstali požárnímu sportu věrní, aby byl stále populárnější a rozšířil se do celého světa. Je to nejhezčí sport.
    Do nové sezóny vám přeji hodně zábavy při tréninku a úspěchy v závodech.

    To samé přejeme i my tobě a děkuji za rozhovor

    Karel Švéda

    1...212223...33Strana 22 z 33

    NAŠE SOCIÁLNÍ SÍTĚ

    20,174FanoušciLike
    6,006FollowersOdebírat
    89FollowersOdebírat
    0OdběrateléOdebírat

    INSTAGRAM FIRETV

    © Copyright 2013-2015 - FireTV