Články

Domácí Články

První vicemiss Lucie Léblová

0

První vicemiss hasičkou se stala Lucie Léblová z SDH Česká Bělá. Lucie souhlasila s rozhovorem formou Messengerového chatu, který nám zabral asi hodinku času a byl plný „smajlíků“

Ahoj Lucko, jestli můžeme tak začneme tím, jak jsi se vlastně přihlásila…Sama, nebo ti k tomu někdo pomohl?

Já jsem se do soutěže MISS Hasička ČeskoSlovensko 2017 přihlásila sama.
Ale první hlavní krok udělal můj trenér Václav Rakušan, který mi poslal odkaz na soutěž.
Po měsíci rozhodování, jsem zkusila odeslat přihlášku. Nakonec se na mě usmálo štěstí a byla jsem vybraná na casting :D .
25398867_1775258202516542_6829770255057061880_n

Tam to probíhalo jak? Překvapilo tě něco?

Casting probíhal v poklidu.
Ráno všech 20 holek dorazilo do agentury JARO management. Žádná z nás nevěděla přesně co a jak bude probíhat. Nejdříve jsme každá podstoupila rozhovor, promenadu v plavkách. Pak nastalo rozhodnutí, kterých 8 holek postoupí do finále. Poté nás nalíčili, abychom mohly nafotit úvodní fotky. :)
Překvapilo mě hlavně to, že jsem byla vybrána mezi finálovou ,,osmičku,,.

Takže potom jsi se už v klidu mohla připravovat na závěrečný galavečer. Jak taková příprava vypadá? Co to obnáší?

Celé léto jsem měla volné. :) Ale v říjnu jsme ještě měli i s klukama soustředění, které trvalo 4 dny.
Připravovali jsme se na galavečer. Učili jsme se jak se správně vyjadřovat, chodit na podpatku, pro mě to byla premiéra. Cvičili jsme choreografii, zkouška šatů, plavek.
Jeden den jsme strávili s novináři. Podávali rozhovory, dělali fotky. Příprava byla náročná, hlavně pro mě a moje nohy:) . Ale příprava stála za to celé úsilí. Hlavně ten výsledek za to stál!

IMG_6362
Ty jsi členka SDH Česká Bělá. Jak tady „funguješ“ ?

V týmu jsem začínala na pozici ,,béčkařky“, ale poté jsem přešla na pravý proud. Občas zaběhnu i nějaké soutěže za ostatní týmy. Jak tým kluků, tak i holek odjíždíme postupové soutěže a Rebel Havlíčkobrodskou ligu.
Tento rok se budu pro změnu věnovat tréninku pro děti a dorost ;) Předávat svoje zkušenosti ostaním.

21463388_481386398897313_8748385314772486528_n

A jak na tvůj úspěch reagovalo okolí? Přišly třeba nějaké pracovní nabídky, nebo třeba nějaké možnosti spolupráce?

Všechno bylo strašně pozitivní, fandila mi hlavně moje rodina, které mě přijela podpořit přímo na galavečer:) . Členové SDH měli radost z mého úspěchu a ani ti nezklamali a přijeli mě podpořit. Kdo nemohl osobně, podporoval na dálku. Sledovali váš online přenos.
Ano.. nějaké nabídky spolupráce mi byly nabídnuty. Ale při studiu je to komplikovanější.

To je pravda. O studiu tady ještě řeč nebyla. Práskneš na sebe něco víc? Co studuješ?

Studuji na Střední zdravotnické škole v Havlíčkově Brodě. Nyní jsem v maturitním ročníku. Obor zdravotnické lyceum.

IMG_6448

Co bys vzkázala děvčatům, které uvažují o tom, že by účast letos zkusily?

Ať do toho jdou! Je to neskutečný zážitek, nová zkušenost. Já jsem si to strašně užila a budu na to s radostí vzpomínat:) . Poznala jsem nové lidi, byli jsme příjemná parta!
Stát se na jeden večer „královnou“, obléknout si ty krásné šaty, mít vlastního kadeřníka, vizážistu :) . To je asi sen každé ženy.
Kdybych mohla, šla bych do toho znovu.
Jsem za to moc vděčná, že jsem mohla být součástí toho příjemného večera. Je to věc, která se už nebude opakovat.

Děkuji za povídání a měj se hezky

Taky děkuji

Karel Švéda

Společné soustředění dorosteneckých reprezentací v Jánských Koupelích.

0

V ÚHŠ Jánské Koupele proběhlo tento víkend společné soustředění dorosteneckých reprezentací. Na programu bylo zejména nabrání fyzické kondice a stmelení kolektivů.

Byli jsme tady čtyři dny a užili jsme si to myslím perfektně, jak závodníci, tak trenéři. Na jednu tréninkovou jednotku jsme si družstva vyměnili, takže kluci vyzkoušeli cvičení, které dělají děvčata a holky si prošly klučičím drilem. Myslím, že všichni dostali pěkně do těla“, zhodnotil akci Martin Provazník, který se od letošního roku věnuje spolu s Danou Michailidisovou a Petrem Pustelníkem děvčatům.

Také Karel Ryl a jeho kolegové Vráblík a Juřena si soustředění pochvalovali. „Jsem rád, že soustředění proběhlo, tak jak proběhlo. Nebylo to tentokrát jen o těch věžích a stovkách, ale taky o seznámení se navzájem. Věnovali jsme se hodně běhání, které tentokrát bylo zabaleno do zábavné formy“, zhodnotil víkend v Jánských koupelích Ryl.

Celou galerii najdete zde

Rozhovor – Jekaterina CHENDAKOVA

0

Je tu závěr našeho seriálu rozhovorů a na Vaše přání jsme na závěr oslovili jednu z největších hvězd požárního sportu Jekaterinu CHENDAKOVU z Ruské federace. Několikanásobná mistryně světa a světová rekordmanka má svoje osobní maxima na hodnotách 6,99 na věži a 15,65 na stovce.

Ahoj Káťo, řekni našim čtenářům nejdříve něco málo o sobě

Tak asi ty základní údaje. Je mi dvaadvacet let a narodila jsem se v Ruském městě Něftějugansk. Momentálně žiju a pracuju v Surgutu. Je to hodně daleko. Od Moskvy ještě skoro tři tisíce kilometrů na východ.

Jak jsi začala s požárním sportem?

Poměrně nedávno. Od jedenácti let jsem dělala atletiku a na tréninky jsme chodili do haly pro požární sport. A když se u nás začínalo s požárním sportem pro děvčata, tak jsem neodolala a tento pro mě nový sport jsem vyzkoušela. Ukázalo se, že mě to dost baví a že v tomto sportu můžu dosáhnout zajímavých výsledků. Proto byla volba jasná a já se rozhodla čas a energii investovat do něj. To bylo asi před třemi lety.

Teď je zima a u vás to platí dvojnásob. Jak se teď připravuješ?

Momentálně chodím do haly, kde se zaměřujeme na rychlost a na odstranění nějakých drobných chybiček jak na stovce, tak na věži. Trénuju dvakrát denně zhruba po dvou až dvou a půl hodinách.

Čekají tě teď v zimě nějaké důležité závody?

Takovým prvním letošním testem bude na začátku února oblastní závod a potom zhruba za měsíc na to zimní mistrovství Ruska ve dvojboji. To je závod, na který teď všichni ladíme formu.

Co si myslíš o požárním sportu a jeho rozvoji?

Požární sport je odlišný od jiných sportů. Není to jen o tom být rychlý, ale je to také o tom být naprosto koncentrovaný. Výsledek záleží na každé části trati, na každé překážce, která se ti postaví do cesty, na každém patře věže. Nezáleží to jen na zvládnutí jednoho nebo druhého ale důležitá je taky víra sama v sebe a svoje schopnosti.

Je moc dobře, že se tento sport rozvíjí v mnoha zemích. A například v Česku je konkurence výborná. Přála bych si, aby se řady sportovců rozrůstaly a požární sport se dostal na další vyšší level.

A jaký je tvůj vzkaz pro fanoušky a pro ty, kterým jsi vzorem?

Přeji všem aby rok 2017 byl rokem, kdy dosáhnou svých cílů a posunou svoje hranice ještě výš, aby neměli důvod sami sebe litovat a naopak se radovali z lepších výsledků. A hlavně aby rok 2017 byl bez zranění a nemocí.

Děkuji za rozhovor a těším se na setkání někde na závodech.

Karel Švéda

Extraliga 2013 – fotky

0

Podařilo se nám sesbírat vaše fotogalerie z letošní Extraligy, užijte si prohlížení fotek ze závodů, které jsou za námi.

Seč, foto Firesport

Letohrad Kunčice, foto Firesport

Lipová, foto Firesport

Olšovec, foto Firesport

Radíkov, foto Firesport

Radíkov, foto Spake

Pustkovec, foto Firesport

Pustkovec, foto mistrking

Velké Hoštice, foto Firesport

Velké Hoštice 1.část (prvních 34 družstev), foto mistrking

Velké Hoštice 2.část, foto mistrking

Velké Hoštice – nejrychlejší proudař, foto mistrking

Video z galavečera a zákulisí MISS Hasička 2015

1

Jak probíhal letošní galavečer MISS Hasičky ČeskoSlovensko se můžete podívat v naší reportáži.
Také jsme vyzpovídali organizátorku akce Ivu Crkalovou a hlavně nejúspěšnější dívky a jednoho mladého muže :)

Když světový rekord není Českým rekordem – Š.Jiroušová

0


Šárka Jiroušová již několik let kraluje na Českých stometrových dráhách. Letos se nesmazatelně zapsala i do světových tabulek. Právem jí v anketě Zlatá proudnice 2015 patří místečko těsně pod vrcholem.

Hned ze začátku se tě zeptám, jak se ti líbí, anketa Zlatá proudnice. A jaký máš na to názor?
Musím se přiznat, že tato anketa mi unikla. Dozvěděla jsem se o ní, až při zveřejnění výsledků. Tudíž jsem nehlasovala. Výsledky mě však příjemně překvapily.
Jinak určitě takovéto ankety schvaluji, protože dokáží poukázat na skvělé výsledky jak profesionálních tak dobrovolných hasičů a snaží se tak konkurovat ostatním sportům.

Jak bys zhodnotila pár větami minulou sezonu?

Loňská sezona byla velmi dlouhá, náročná, avšak úspěšná. Mimo postupových závodů a Českého poháru jsem se dostala díky reprezentačnímu týmu do Běloruského Grodna a do Ruského Petrohradu, kde jsme měli možnost srovnat síly s ostatními státy, především však s děvčaty z Ruska. Považuji to za velmi cennou zkušenost, a věřím, že s větší mírou píle se nám podaří dostat se před ruské týmy.
Osobně pro mě loňská sezona znamenala velký krok kupředu, vlastně už od Jablonecké haly šly mé časy na 100 m př. pomaličku dolů. Na Českém poháru jsem si vybrala smůlu a svou nestabilitu, což mě přimělo se obout více do tréninku. Vyplatilo se. Ještě teď mám před očima velkou běloruskou obrazovku, kdy jsme čekali neskutečně dlouho, než se na ni objevil čas 16:00s.

Ty jsi vlastně během dvou týdnů dokázala překonat dva rekordy a získat titul mistryně světa. Jak bys čtenářům popsala pocit, když doběhneš do cíle a dozvíš se tak úžasnou zprávu?
Kdybys to nenapsal, tak si ani neuvědomím, že to bylo během dvou týdnů. Ale musím říci, že mě ČP hodně nabudil do dalších závodů. V Bludově se mi vždycky dobře běhalo, a když vás ještě Karel Švéda svým komentářem vyprovokuje, tak je to nepopsatelný pocit, když se až po čtyřech letech snažení podaří doběhnout v takovém čase, který se ještě nikomu z žen nepodařil. Nepopsatelná euforie. Ještě má člověk trochu obavy z vážení a měření hadic, ale to zatím vždy dopadlo v pořádku.
V Grodnu jsem pořádně nevěděla, do čeho jdu. A proto jsem si vážnost situace příliš neuvědomovala. Především také proto, že tribuny stadionu zely téměř prázdnotou, což mi však přidalo na psychice a nedala jsem se ničím rozhodit. Také napomohly nízké překážky, které také celý běh zrychlily. Pouze čekání na ukázání výsledného času, bylo nekonečné. Šestnáct celých vteřin jsem opravdu nečekala a o to víc jsme pak skandovali (smích). Největší zážitek mám pak z běhu s českou vlajkou, kdy běžíte přes dráhu a ukazujete světu, že i malá česká zemička dokáže velké věci.


Co pro to děláš, že máš takové úspěchy?

Těžko říct. Snažím se regenerovat, a taky odpočívat. Což může být někdy taky dost zásadní. Samozřejmě trénuji většinou v horších podmínkách, a hlavně Ponikelské kopce mají dost do sebe. Vždycky když někam vyběhnu, kopec mě nemine. Jezdím na lyžích, na běžkách a hraji volejbal, kde těžím z odrazů.

Jak ses dostala k požárnímu sportu?

K hasičům jsem se dostala prostřednictvím svého bratra, který mě vzal na trénink starších jednou s sebou. Od té doby mě to chytlo a baví stále víc.

Máš nějaký talisman nebo rituál před startem?

Ano mám, nosím stříbrného Soptíka na krku a před každým startem se musím dostatečně nabudit poplácáním po stehnech i po tváři, teprve potom se mohu jít chystat do bloků.

Kdo byl/je Tvým vzorem?
Mým vzorem byla už od začátku Lenka Tomandlová, která dokázala vyhrát Hasičskou olympiádu v Ostravě v roce 2009 a jako první se jí podařilo zaběhnout šestnáctkový čas na stovce.
Dále také Ekaterina Chendakova, která skvěle leze věže a vyhrála MS v Grodně.

Jak se připravuješ na novou sezonu?
V prosinci jsme začali trénovat na zimním soustředění na Moldavě. Od ledna pak jezdíme každý pátek do Jablonecké haly. V týdnu pak trénujeme individuálně. Nyní se chystáme na další soustředění v Ostravě.

Co bys vzkázala budoucím závodníkům?
Každý sport obnáší svá úskalí, ale také své přednosti. Je důležité dělat věci a sportovat s radostí, a pokud to někdy nejde, nepřestávejte. Čím, víc tomu dáš, tím více se Ti to vrátí a budeš z toho moci těžit (úsměv). „Když nemůžeš, přidej!“

Když se řekne požární sport. Jaké slovo tě ihned napadne?

Dřina, adrenalin, zábava, přátelé,…

Děkujeme za rozhovor a společně se budeme těšit na novou sezónu
Adam Mráček

NAŠE SOCIÁLNÍ SÍTĚ

20,174FanoušciLike
6,006FollowersOdebírat
89FollowersOdebírat
0OdběrateléOdebírat

INSTAGRAM FIRETV