Jako poslední jsme s naší redakční kamerou navštívili reprezentaci juniorek. Co jim v přípravě nešlo a co se naopak dařilo? Čím chtějí favorizované Rusky a domácí tým překvapit? Vyzpovídali jsme vedoucího družstva Vlasťu Gáška a Moniku Marešovou
O víkendu probíhaly tradiční doplňovací výběry do dorosteneckých reprezentací. Tradičními centry náboru byly Pardubice a Ostrava.
„Po loňské zkušenosti, kdy na výběr dorazilo obrovské množství zájemců, z nichž ale většina vůbec nesplňovala předpoklady, jsme se letos rozhodli výběr výkonnostně trochu omezit“, konstatovala trenérka reprezentace dorostenek Dana Michailidisová. „Po adeptech jsme již dopředu požadovali splnění určitých limitů na stovce, nebo šedesátce.“
A tak se po obou dvou areálech proháněly o poznání menší skupinky jako v minulých letech, o to víc byly ale vyrovnané.
„Kostru týmu tvoří kluci z letošního úspěšného výběru, který dovezl z Běloruska pět zlatých a jednu bronzovou medaili. Doplnění se hlavně týkalo mladší kategorie, ale i ve střední a starší věkové skupině dostane šanci několik nových tváří“, poodhalil úvahy trenérů dorostenců Jan Vráblík.
Malý postavou, velký svým závodnickým srdcem. Na stovce už vyhrál X-flame pohár, Český pohár jak v dorostu, tak v mužích. Letos svoje vítězství obhájil, zvítězil na dorosteneckém MČR a dokonce byl i ve finále stovky MČR mezi muži. Třešničkou na dortu byl ale titul mistra světa v Ostravě – ovšem na věži. Řeč je o Danielu Klvaňovi z Oznice.
Danku, hned na začátku se tě zeptám. Jak ses dostal k požárnímu sportu?
Přivedli mě k němu kamarádi, se kterými jsem strávil šest let v mládežnických kategoriích a s některými jsem dále pokračoval i v dorostencích.
Pamatuješ si ještě na svojí první šedesátku?
No, moc už si ji nepamatuji, abych se přiznal, ale vím, že to bylo 
v Olomouci v roce 2007. Běžel jsem tam za přípravku a obsadil asi 26. místo.
Jak probíhaly Tvoje tréninky dříve a jak dnes?
Dříve, když jsem závodil za mladší žáky, tak jsme trénovali vždy alespoň dva dny v týdnu a o víkendech jsme jezdili na závody. S příchodem do starších jsme trénovali už víckrát do týdne. Většinou se trénovalo pořád to samé jako u mladších žáků a to šedesátky, útoky a štafety dvojic. Od roku 2012 si mě trenéři vybrali do dorostenecké reprezentace a ty tréninky se začaly hodně měnit. Začínal jsem více trénovat stovky a výstup na cvičnou věž, takže jsem kloubil tréninky reprezentace a starších žáků. Postupem času toho bývalo víc a víc, ale nikdy jsem neodmítl běžet za starší žáky, když jsem mohl, protože běžet za svoje SDH a reprezentovat ho je pro mne velká čest a je to nejvíc jak se tomu sboru můžete za to vše, co pro vás dělají a za tu práci, odvděčit. A teď trénuji skoro jako každý sportovec co je členem reprezentace. Nyní je to zimní příprava, běhání, a když je dobré počasí, tak co nejvíc věže. Na jaře se vrhnu na stovky a dále začnou zase nácviky kolektivních disciplín jako jsou štafety a útoky mužů.
Co bylo pro tebe cílem ve tvých začátcích?
Jako malý jsem asi moc cílů neměl. Postupem času, když jsem byl starší, tak to byla vidina postupu na mistrovství republiky dětí a dostat se do reprezentace dorostu a poté i mistrovství České republiky dorostu. V reprezentaci to byla určitě účast na mistrovství světa a chtěl jsem se pořád zdokonalovat. To by bez trenérů z reprezentace a mého sboru nešlo, takže za to jim patří velké díky.
Letos přestupuješ do mužské kategorie. Bude to pro tebe velký rozdíl?
Určitě bude větší konkurence a budu v kategorii s těmi nejlepšími muži v republice. Jsem rád, že jsem se dostal do reprezentace mužů, kde se můžu od těch nejlepších učit a budu rád, když mi ukážou, kde dělám ty největší chyby a pomůžou mi je odstranit.
Dal sis do nového roku nějaké předsevzetí?
Ano, jedno mám a to, že můj cíl není byt lepší než kdokoliv jiný, ale být lepší než jsem já sám nyní.
Každý fanoušek požárního sportu ví, že jsi jako první starší dorostenec z Čech získal zlatou medaili na věži. Zkus čtenářům popsat, jaký to byl pocit, ale i jak se ti líbila atmosféra na Černé louce a jak vypadala oslava titulu.
Pocit to byl nepopsatelný. Jsem moc rád, že jsem ho mohl prožít společně s kluky, když jsem se stal mistrem světa a sešel dolů z věže a viděl je tam jak tam na mě čekají a společně jsem oslavovali. To pro mě byla asi ta nejkrásnější chvíle v životě a přál bych to každému, kdo dělá požární sport. Atmosféra byla úžasná a to jen díky našim skvělým fanouškům, kteří nás do Ostravy přijeli podpořit a hnali nás za lepšími výkony. A k oslavám. Trošku se oslavovalo v autobuse a cestou na ubytování. Poté ještě chvilinku na večerním pokecu, který jsme mívali každý večer. Nejvíc se slavilo poslední den mistrovství. Měli jsme po věžích ještě tři důležité dny, tak jsme to nechali na poslední den.
Na závěr bych se tě chtěl zeptat. Co bys poradil mladým závodníkům?
Určitě ať to nikdy nevzdávají a jdou si tvrdě za svým snem. Ať se požárním sportem baví a užívají si všechny ty krásné chvíle, které prožijí se svými týmy, kamarády a všemi lidmi, kteří se požárním sportem baví.
Děkujeme
Adam Mráček
Měsíc a pár dní zbývá do mistrovství světa v Ruském Saratově. To bude pro všechny samozřejmým vrcholem sezóny. Družstvo mužů bude letos obhajovat titul mistrů světa v celkovém hodnocení, proto jsme oslovili trenéra reprezentačního týmu Jiřího Kotába, abychom zjistili, jak na tom jsou momentálně jeho svěřenci.
Jak letos probíhala příprava? Kolik bylo soustředění a kde má družstvo tzv. „domácí zázemí“? Jezdíte někam pravidelně, nebo se místa střídají?
Zimní příprava probíhala stejně jako v jiných letech hlavně individuálně. Na mezinárodní úrovni v kategorii mužů je třeba trénovat soustavně celou zimu a jaro, což prakticky znamená 4 – 6 tréninkových jednotek v týdnu. Důležitá je pravidelná regenerace, kvalitní strava, péče fyzioterapeuta atd.
Společná soustředění, kterých bylo letos pět, slouží hlavně k tomu, abychom si prověřili, kdo jak trénuje a zapracovali na detailech popř. chybách v technice jednotlivých disciplín. Místa soustředění se střídají, letos jsme byli v Příbrami, Písku a Hradci Králové.
Jak probíhal výběr do širšího reprezentačního týmu a kdo v současné době tvoří tento „širší“ tým? Můžete jmenovitě?
Výběr, nebo spíše doplnění, probíhá každý rok po sezóně a na další rok vychází nová sestava v pokynu GŘ po dohodě s SH ČMS. V poslední době se v reprezentaci mužů objevila nová jména: Jakub Kasal, Vojtěch Klenka a Jiří Škodný.
Současná reprezentace mužů pracuje s širším kádrem 16 ti lidí. Jsou to Pavel Krpec, Jan Vyvial, Daniel Klvaňa, David Dopirák, Milan Netrval, Jan Zhříval, Martin Lidmila, Václav Divoš, Jiří Škodný, Jakub Pěkný, Vladislav Filip, Tomáš Daněk, Jakub Kasal, Lukáš Kroupa, Dominik Soukup a Vojtěch Klenka. Během roku se snažíme přizvat ke spolupráci i nové nebo staronové borce, kteří se ukazují v dobré formě a zdraví. Letos například Kligl, Šuba, Bezruč nebo Ryl….
Z tohoto výběru jsme pro letošní rok bohužel přišli kvůli zdravotním potížím o Jakuby Pěkného a Kasala.
Jak moc třeba bude chybět Kuba Pěkný..přece jen je to dvojnásobný mistr světa na stovce a závodník pravidelně zapisující třináctkový čas na věži?
Strašně hrozně moc!!!!
Zatím ho nikdo nedokáže zastoupit a při způsobu přípravy, kdy se musíme spoléhat z 80% na samostatnost a entuziazmus jednotlivých reprezentantů kdoví, jestli někdo jako Kuba ještě někdy bude. Zatím k tomu má našlápnuto Dan Klvaňa a za ním možná Martin Lidmila a Pavel Krpec. Ostatní mladí k tomu mají ještě před sebou dlouhou cestu.
Jaký bude klíč pro konečný výběr týmu na MS? Jak velkou roli budou mít v konečné nominaci výsledky ze závodů v celé sezóně (např. v ČP) a nebo během MČR, případně nakolik vše může ještě změnit aktuální forma během posledních týdnů?
Klíč k určení sestavy máme v rukou my trenéři a samozřejmě, že na nominaci mají vliv výsledky závodů v sezóně. My však s Radimem Juřenou musíme pracovat s mnoha jinými veličinami, jako jsou například použitelnost v kolektivních disciplínách, spolehlivost a schopnost zazávodit na vrcholném podniku, schopnost připravit svou vrcholnou formu na nejdůležitější závod v sezóně a v neposlední řadě je tu kritérium kolektivního přístupu a osobnostních kvalit a schopnost obětovat reprezentaci svůj soukromý život.
Na aktuální formu rádi přihlédneme, ale letos je MS v Rusku, takže jsou tu ve hře vízové povinnosti, které je třeba splnit dopředu…tím
pádem bude velmi těžké, ne-li nemožné, někoho nového donominovat až po MČR.
Česko se prezentuje jako útoková velmoc, ale v posledních letech to není úplně disciplína o kterou by se mohla reprezentace opřít. Světové medaile získávají družstva, která v celkovém pořadí významnou roli nehrají, jako třeba Kazachstán, Německo, Slovensko, nebo i třeba Mongolsko. Co s tím?
My se samozřejmě tréninku útoku věnujeme právě na letních soustředěních…letos jsme provedli nějaké změny na platě a doufáme, že dosáhneme v útoku na stupně vítězů. Ke kvalitnímu celoročnímu tréninku útoku by se toho muselo hodně změnit hlavně v podmínkách pro celoroční přípravu, v technickém zázemí reprezentace a v neposlední řadě i v přístupu k požárnímu sportu ze strany některých služebních funkcionářů.
Co vaše svěřence ještě poslední měsíc před odjezdem na MS čeká?
Před odjezdem do Ruska nás ještě čeká soustředění v Hradci Králové
7.-11.srpna , dále Memoriál Rumporta a Málka v Hradci Králové a samozřejmě Mistrovství republiky v PS v Ústí nad Labem.
Po něm se sejdeme ještě těsně před odletem v Dnebohu na trénink PÚ (7.9.) a pak už letíme. Já si přeji, ať jsou všichni ve formě, ať se nikomu na posledních závodech nic zlého nestane a můžeme vyrazit do té velké země za obhajobou titulu mistrů světa.
My vám budeme všichni fandit a na dálku držet palce. Tak hodně štěstí.
Karel Švéda
Zápisky z Mulhouse (5) – Jako na houpačce
V pátek, předposlední den olympiády, se poprvé dekorují vítězové. Kromě toho, co jsme už věděli, včera přibyly požární útoky. V nejsledovanější kategorii se všechno úplně otočilo. Potvrdilo se, že po hodech bývá půst a naši po překvapivém vítězství na stovkách zapsali sedmé místo z útoků a dvakrát N-ko na štafetě. To znamená, že před zítřejšími věžemi už nemají naději na medailové umístění, ani kdyby věže vyhráli.
Veselejší situace je u mladých hasičů, kde už je dobojováno. Zásluhou dívčího družstva z Pískové Lhoty máme stříbro a bronz si odveze Poniklá v kategorii smíšených družstev. Kluci z Chlumce nakonec po nepovedené štafetě obsadili celkové 14. místo.
Ženy už mají své zápolení taky za sebou. Dopolední požární útoky vyhrály Chválenice za 25,75. Na druhé místo se za 25,82 překvapivě protlačily Němky a třetí místo braly Ledenice (26,51). Tím se pořadí pěkně zamíchalo a o konečném výsledku měla rozhodnout štafeta. Chválenice si celkové vítězství zkušeně ohlídaly. Až do startu Těškovic se zdálo, že čas 65,50 je nepřekonatelný. Ovšem slezský kvartet dokázal čas ještě stlačit dolů. Nedařilo se Ledenicím, které chybovaly v obou štafetách úplně stejným způsobem. Toho využil tým Lausitzu a protlačil se na celkové třetí místo.
Dobrovolná reprezentace dokázala zásluhou B-týmu vybojovat dvě stříbra z útoku a štafety. A-tým štafetu vyhrál, ovšem na útoku se jim tolik nedařilo a zásluhou výborných německých výkonů obsadili až 5. místo. Před zítřejší poslední disciplínou, kterou bude netradičně věž je Béčko na průběžném prvním místě a Áčko se musí ještě o medaile poprat.
Tak ahoj zase zítra.
Váš Karlík
Fotogalerie prvního dne od Karlíka Švédy
Článek ze čtvrtého dne putování
FireTV
Podpoříte nás také sdílením na Facebooku FireTV nebo můžete odebírat zde náš Youtube kanál a být automaticky informování o nových videích a přenosech
Foto Karel Švéda
